Psychická nemoc nemusí být na překážku vysokoškolskému studiu

Centrum ALFONS pomáhá lidem s psychickým onemocněním studovat na VUT.
Centrum ALFONS pomáhá lidem s psychickým onemocněním studovat na VUT.

Deprese, bipolární porucha nebo schizofrenie jsou psychické nemoci, které často lidi vyřadí z běžného života. A mnozí zjistí, že je mají, právě v této roční době - v době, kdy nastoupí ke studiu na vysoké škole.

Třeba na Vysokém učení technickém v Brně studuje víc než dvacet tisíc mladých lidí. O patnácti z nich škola ví, že se léčí s psychickým onemocněním - a těm se také snaží pomoci. Podle statistik ale může být na brněnské technice až 1700 takto nemocných, jen o pomoc školy nežádají nebo svou nemoc skrývají.

Lukáš z Brna získal na brněnské stavební fakultě titul bakaláře, i když se mu studium kvůli těžké psychické nemoci protáhlo. O své nemoci sám mluvit nechce, nepřeje si zveřejnit ani své příjmení.

Studiem ho provázela koordinátorka Veronika Matějková z poradenského centra ALFONS, která zná celý jeho příběh. Podle ní se psychická onemocnění často poprvé objeví právě při nástupu na vysokou školu.

„V tu chvíli u něj propuklo psychické onemocnění, my jsme o něm vůbec nevěděli. Pral se s tím sám. Začala hospitalizace, začala léčba, začal spolupracovat se svými lékaři, ale sám na to nestačil a studijní oddělení taky moc nevědělo, co a jak a s tím,“ popisuje těžké začátky Matějková.

Pomáhá plánování i pomalejší tempo

Začala s Lukášem postupně řešit jeho možnosti. Jak si rozplánovat úkoly a které předměty si naopak může převést do dalšího semestru.

„U Lukáše tohle fungovalo, nastavili jsme režim spolupráce jako pravidelné konzultace. Navíc jsem se kromě jeho studia a zdravotního stavu zajímala i to, jak žije a jak se má mimo školu,“ dodává koordinátorka.

Stejně jako můžou koníčky psychicky nemocným lidem pomoci, můžou jim i způsobovat stres, když si toho na sebe naloží mnoho. Aby Lukáš utáhl záliby a ještě případné poplatky za prodloužené studium, při škole ještě chodil na několik dvanáctihodinných směn týdně.

„Lukáš je velmi talentovaný a vnímavý, kluk, který měl kromě školy i plno jiných aktivit, které mu zabraly plno času a financí. Věnuje se chovu exotických papoušků, kterých má doma desítky, hraje hokej a hrál ho i závodně a do toho kreslení,“ vyjmenovává Veronika Matějková.

Poplatky za prodloužené studium mu nakonec škola odpustila. Pomohlo mu právě poradenské centrum ALFONS, které vede Zdeňka Zigalová.

„Našim úkolem je asi to, abychom informovali pedagogy, že mají tyto studenty ve výuce a že tato diagnóza není něco, čeho by se měli bát. A že pokud je student zaléčen, tak je možné, aby studium ukončil, samozřejmě za podpory rodiny, učitelů a i dalších studentů,“ říká vedoucí poradenského centra.

Možností je mnoho, ale o pomoc je třeba požádat

Právě stres z náročného studia často u těchto studentů jejich stav zhoršuje a někdy znamená i výpadek na několik měsíců. Škola ale může pomoci.

„Můžeme udělat to, že prodloužíme o týden nebo dva zkouškové období, aby zkoušky nebyly nakupeny do jednoho nebo dvou týdnů. To zkouškové období trvá měsíc, zkoušky se dají přihlašovat velmi nešikovně a děcka s psychickým onemocněním špatně nesou, když mají třeba dvě ti zkoušky v jednom týdnu. Je to pro ně hodně významný stres,“ vysvětluje Veronika Matějková.

Cílem studijních poradců pro znevýhodněné studenty nebo studenty s psychickým postižením není jen dovést je úspěšné k získání titulu. Někdy je totiž podle Zdeňky Zigalové lepší, když si přiznají, že studium je pro ně neúnosná zátěž.

„Vznikají problémy i takového charakteru, že student jde na zkoušku a není schopen do budovy ani vstoupit. Tady je potřeba komunikovat s rodinou, jestli je za těchto okolností nutné, aby student školu za každou cenu dodělal. Většinou rodiče časem pochopí a dohodnou se, že studium přeruší nebo ho úplně ukončí,“ dodává.

V centru ALFONS pomáhají poradci 170 studentům. Většina má fyzické postižení, patnáct z toho se léčí s psychickým. Podle statistik jich ale může být až stokrát víc, jen si o pomoc neřekli.