První tuzemskou přírodní památkou UNESCO jsou Jizerskohorské bučiny. Žijí tam unikátní živočišné druhy
Jizerskohorské bučiny jsou spolu s dalšími devíti přírodními rezervacemi v Evropě nově na seznamu UNESCO. 28. července 2021 o tom rozhodl výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu na zasedání v Číně. Bučiny jsou velmi vzácnou přírodní lokalitou. Rozprostírají se na severním úbočí Jizerských hor.
Jizerskohorské bučiny jsou velmi vzácnou přírodní lokalitou, která je zajímavá z hlediska turistiky i ekologie. Rozkládají se na území 27 kilometrů čtverečních na severním úbočí Jizerských hor.
„Není tady jenom buk, byť se to jmenuje bučiny. Dominantní je tady buk, ale najdeme i jeřáb, lípu velkolistou, v nižších partiích dub, jedle, vidíme tady smrky. Ty kolem potoků jsou dokonce původní,“ popsal ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc.
O tom, že se na seznam Světového dědictví tento kus Jizerských hor hodí, je naprosto přesvědčený. „Najdeme tady druhy, které skoro nikde jinde nevidíte. Malý ptáček, jmenuje se lejsek malý, hnízdí v dutinách a nikde jinde tady v širokém okolí není,“ dodal Pelc. Možné je tam potkat mimo jiné vzácné mloky skvrnité a další vzácné živočišné druhy.
Čtěte také
Ve velké části bučin se uměle lesnicky nehospodaří. Takové bezzásahové území je o to vzácnější. „Je obrovskou přírodní laboratoří, kterou tady studují lesníci s cílem, aby viděli, jak to funguje. A ty poznatky potom přenesli do ekologicky lepšího, přírodě bližšího hospodaření do normálních lesů. To je ta obrovská hodnota,“ vysvětlil Pelc.
Zápisem na seznam Světového dědictví se jizerskohorské bučiny zařadily k lokalitám, které jsou velmi významné v rámci celé planety. „V tom Světovém přírodním dědictví jsou takové unikáty jako například Serengeti, stepní pláně, Bajkal nebo delta Okavagngo ve vnitřní Botswaně, Yellowstonský park,“ poukazuje ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny.
Zápis do Světového dědictví v sobě nese prestiž, ale na druhé straně také nové závazky, myslí si starosta Hejnic, nad kterými se bučiny rozprostírají, Jaroslav Demčák ze Starostů pro Liberecký kraj. „Nejsme připraveni na masivní turistickou kampaň. To znamená, že by se musela vybudovat zázemí – ať už to jsou parkovací plochy, nebo nějaké sociální zázemí pro turisty,“ podotknul starosta.
Jizerskohorské bučiny jsou první tuzemskou přírodní památkou UNESCO, všechny ostatní jsou kulturními památkami.
Související
-
V Jizerských horách je nová bezzásahová zóna. Vědci tam budou zkoumat přírodní procesy
V rezervaci Rašeliniště Jizery v Jizerských horách dnes lesníci a ochránci přírody vyhlásili bezzásahovou zónu. Více než sto hektarů vzácné přírody bude sloužit jen vědcům.
-
Nové stromky v Jizerkách: Zatím jsou vysoké jen pár centimetrů, jednou z nich ale bude hustý les
Lesníci v Jizerských horách začali s výsadbou stromků, jehličnanů i listnáčů. V příštích týdnech jich plánují zasadit na čtvrt milionu.
-
V Jizerkách opatrně, lesníci tam těží smrky napadené kůrovcem. Na feromonové lapáky raději nesahejte
Turisté v Jizerských horách musí v těchto dnech počítat s tím, že se tam potkají s dělníky, kteří kácejí a následně odklízejí kmeny stromů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
