Projekt Rychlé zabydlení čelí kritice opozičních zastupitelů kvůli dluhům

Více než dvě stě tisíc korun dluží na nájmech část rodin, kterým brněnský magistrát poskytl byty za výhodnější sazbu. Rodiny byly zapojené do projektu Rychlé zabydlení, pomocí kterého chce město bojovat s chudobou a bezdomovectvím. Na problém v pondělí upozornili opoziční zastupitelé.

Z celkem padesáti rodin jich sedmnáct dluží městu na nájemném. Tyto rodiny aktuálně podle magistrátu dluží celkem více než dvě stě tisíc korun. Přibližně polovinu z této částky dluží čtyři rodiny, jde o tedy zhruba o desítky tisíc korun na jednu.

Dalších dvacet rodin podle zastupitele Martina Freunda z hnutí Žít Brno, který má sociální problematiku na starosti, nemělo s placením problémy, zbylé pak dluží několik tisíc korun. Sociální pracovníci z magistrátu uvádí, že jde o stav, který předpokládali a dlouhodobě ho řeší. Výtky opozice, že projekt je neúspěšný, odmítají.

Na dluhy na nájemném upozornili sociální demokraté, konkrétně šéf jejich brněnské buňky Oliver Pospíšil. Poukázal taky na to, že si na zabydlené rodiny v některých čtvrtích lidé stěžují. Třeba proto, že jsou příliš hlučné, což byl případ z Medlánek, kde obyvatelé tří bytových domů poslali letos v létě na magistrát petici se stížnostmi.

Podle Martina Freunda už tam ale problémy nejsou a tvrdí, že sociální pracovníci neustále jednají jednak se zabydlenými rodinami, tak i s jejich sousedy a vše se snaží řešit. Sám považuje projekt rychlého zabydlení za úspěšný i z hlediska toho, že si někteří rodiče našli práci a některé rodiny díky bydlení dostaly zpět do péče své děti.

Rodiny, které platit nechtějí, v projektu skončí

Město už dalo v jednom případě neplatiče z projektu rychlého zabydlení vystěhovat. Město po roce zatím prodloužilo smlouvy dvaadvaceti rodinám z třiadvaceti. S jednou kvůli problémům radnice ukončila smlouvu a bude po ní chtít peníze vrátit.

Výpověď smlouvy může hrozit i čtyřem nejzadluženějším rodinám, a to v případě, že nedodrží podmínky dohody a nezaplatí nájem za tři měsíce v řadě. Město by v tomto případě pomohlo najít rodinám krátkodobé bydlení třeba v ubytovnách nebo azylových domech. Sociální pracovníci s těmito lidmi pracují i nadále. Do volných bytů po nich se pak můžou nastěhovat jiné rodiny.

Dluhy na nájemném vznikají navzdory tomu, že měsíční dávky rodin putují rovnou na bytový odbor magistrátu.

Podle úředníků je to proto, že některé rodiny dostávají více různých dávek měsíčně a nezvládají vždy ke konci měsíci zaplatit celý nájem, ale jen část a tím pádem se pak ocitnou mezi dlužníky.

Jiný případ je takový, že nájem je vyšší než přijímané dávky a tito lidé pak nedokážou zbylou částku dostatečně rychle sehnat. Zastupitel Martin Freund z hnutí Žít Brno také připouští, že v systému jsou i rodiny, které dlouhodobě nechtějí platit a právě těm hrozí ukončením smlouvy.

Rodiny měly byty v různých brněnských čtvrtích první rok pronajaté za čtyřicet korun na metr čtvereční měsíčně. Těm, kterým město prodlužovalo smlouvu, pak nájem zvedlo na padesát šest korun.

Projekt Rychlé zabydlení má pomoci zabydlováním chudých rodin vymýtit bezdomovectví ve městě a pomoct lidem si najít práci a zapojit se do běžného života.