Problémy se vzrůstající kriminalitou chce znojemská radnice řešit zavedením bezdoplatkové zóny

23. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy sexuální obtěžování (ilustrační foto)

První bezdoplatkovou zónu na jižní Moravě chtějí zavést ve Znojmě. Po vzoru Sokolova, Karviné nebo Mostu by v centru Znojma nově přistěhovaní nedostávali část dávek v hmotné nouzi. Vedení radnice chce takto omezit zvyšující se kriminalitu a obchod s chudobou. Někteří vlastníci bytů totiž podle starosty ubytovávají především ty, kteří doplatek na bydlení dostávají. Peníze od Úřadu práce pak míří přímo těmto spekulantům s byty.

„Typicky, když se jdete projít parkem, tak vám zatarasí cestu, to není trestný čin, není to přestupek. Komu je to ale příjemné. Vulgární pokřikování spolu se sexuálními návrhy na mladší i na starší ženy. Teď jsem dostal informaci o vytažení nože, což tady vůbec nebylo.“ Tak podle starosty Jakuba Malačky zvoleného za ČSSD momentálně vypadá situace v některých znojemských parcích.

Přibývají podle něj i případy dalšího obtěžování a napadání, a to i od dospívajících mladších 15 let. „Do Znojma se přistěhovalo několik romských rodin, můžu to říct otevřeně. My jsme ty problémy neměly v takové míře, aby to někdo navrhoval vyhlásit,” pokračuje Malačka.

Nově přistěhovaní by v ulicích uvnitř bezdoplatkové zóny nedostali část pomoci v hmotné nouzi od Úřadu práce. Stejný systém se podle oslovených radnic už osvědčil. „V podstatě ustal ten nájezd nepřizpůsobivých nájemníků do těchto oblastí. Podařilo se ho poměrně výrazně snížit,“ potvrzuje mluvčí Sokolova Vladimír Meluzín.

Omezení vzrůstající kriminality?

Bezdoplatková zóna by tak podle znojemské radnice měla omezit vzrůstající kriminalitu i obchod s chudobou. Kroky se ale nelíbí opozičním Pirátům, kteří zavedení vnímají jako nesystémové, kritizuje záměr Pavel Nevrkla, který kandiduje v letošních parlamentních volbách. „Považuju to za velké reputační riziko, protože bychom byli první na jižní Moravě. Je to problém, který je řešitelný kontaktem s majiteli domů, kterých se to týká. Je to otázka sociální práce s jednotlivými rodinami a komunitami.”

Snahy měst zavádět stále více bezdoplatkových zón jako obranu proti lidem, kteří žádné právo nerespektují, ombudsman Stanislav Křeček chápe. Jsou ale podle něj na hraně zákona. „Když to obec udělá na jednom místě, pak to udělá na celé obci, pak to udělají všechny obce… nakonec se ty dávky na bydlení, které jsou určeny zákonem, zakážou vyplácet a to prostě nejde.“

Podle Křečka může za rozšiřování bezdoplatkových zón i to, že vláda stále neschválila zákon o sociálním bydlení. Jejich případným zrušením se čtvrtým rokem zabývá také Ústavní soud, který ale prozatím nerozhodl.

autor: Petr Tichý
Spustit audio

Související