„Pro mě je teď život jenom pohádka.“ Poslední rozhovor s Pavlem Šrutem na Dvojce

22. duben 2018
Noc s Andersenem

V pátek 20. dubna 2018 ve věku 78 zemřel básník, textař, překladatel a spisovatel Pavel Šrut. V audioarchivu Dvojky máme jako poslední uchovanou jeho návštěvu z 26. března 2010 v rámci Noci s Andersenem.

„Andersenových pohádek já se trochu bál a odmítal jsem je poslouchat, když mi je naši chtěli číst. Bál jsem se úplně všech. Začal jsem je číst až jako dospělý. Musel jsem si na ně počkat,“ přiznal tehdy Pavel Šrut. Sám jako autor populární dětské knížky Lichožrouti obdržel cenu Magnesia litera.

Moje pohádky nejsou něžné

„Ani všechny moje pohádky nejsou laskavé a něžné. A rozhodně nejsou tak romantické jako od Andersena. Třeba v Lichožroutech je podsvětí až gangsterské. To by se panu Andersenovi určitě nelíbilo,“ tipoval. „Ale pro mě je teď život jenom pohádka.“

První pohádku napsal pro rozhlas. V roce 1964. „Jmenovala se Na silvestra v Helemichli. Pak z toho byla divadelní hra Generál Ivanka. V rádiu se to hrálo na silvestra. Vystupoval tam ještě mladičký Karel Gott jako zpěvák.“ Pro rozhlas později připravoval i pořad Ostrov, kde rostou housle.

Otextovat písničku je pro mě náročný

Širokou popularitu Šrutovi vynesly i jeho písňové texty pro Petra Skoumala, Luboše Pospíšila, Michala Prokopa nebo Vladimíra Mišíka. Šrut je podepsán například pod legendární písní Kolej Yesterday. „Otextovat písničku je pro mě hodně náročný,“ přiznával.

„Já neznám noty a neumím si to přehrát. A ta melodie mě vede k něčemu, co mi třeba není moc příjemný. Takže většina mých písní vznikla tak, že jsem nejdřív napsal text a hudební skladatel si to potom zhudebnil. Opačný postup nemám příliš rád.“ Zvláštní postup tvorby uplatňoval i s ilustrátorkou Galinou Miklínovou.

Měl jsem štěstí na ilustrátory

Lichožrouti – Pavel Šrut

„Třeba si dáme vstupní větu. Galina mi řekne: Já bych chtěla, aby ta knížka začínala: Jak jste se dneska vyspal, pane Kdybychu, zeptal se pes jako každé ráno. A já o tom pak napíšu knížku a ta knížka takhle začne. Jmenuje se Pan Kdybych hledá kamaráda.“

Právě s Miklínovou stvořil Šrut populární Lichožrouty. „Já měl štěstí na ilustrátory. Dělal jsem s Jiřím Šalamounem, Adolfem Bornem, Markétou Prachatickou a jinými. Ale spolupráce s Galinou Miklínovou je trochu jiná, protože jsme od začátku spolu napojení. Ona má nápady do textu a já mluvím do ilustrací. Je to úplně jiný způsob.“

Do světa pohádek neutíkám

Spolupracoval mimochodem i na televizních Večerníčcích, například na pokračování Boba a Bobka nebo od třetí série i na příbězích O Kanafáskovi. I za svou literární tvorbu „pro dospělé“ byl nositelem prestižní Ceny Jaroslava Seiferta, Ceny Karla Čapka udělované českým PEN klubem, Státní ceny za literaturu a překlad.

„Do světa pohádek neutíkám. Občas tam odejdu a pak se vracím. Ale je mi tam dobře. V tomto světě, který je zároveň můj, zároveň Galiny a dětí. Je mi to příjemný.“ Příznačně se tak s posluchači Dvojky vůbec naposledy ve vysílání ve 22:00 večer rozloučil slovy: „A děti, víte co? Hlavně nespat!“

autoři: rota , Jiří Kokmotos , Magdalena Šorelová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.