Přišel jsi do Brna, abys mu dal všechno. Poslechněte si sloupky, které psal Arne Novák

5. březen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Filozofická fakulta Masarykovy univerzity sídlí na ulici Arne Nováka v Brně

Od narození literárního vědce a rektora Masarykovy univerzity Arna Nováka uplynulo začátkem března 140 let. Olga Jeřábková jej připomíná texty z antologie Nic malého neuzříš.

Arne (pravým jménem Arnošt) Novák se narodil před 140 lety, 2. března 1880, v Litomyšli. Tohoto literárního a výtvarného historika a kritika, bohemistu a germanistu si v rozhlasovém magazínu Zelný rynk připomínáme pásmem sloupků, které vyšly v antologii nazvané Nic malého neuzříš. Pásmo připravila Olga Jeřábková, tři Novákovy texty interpretuje herec Petr Kubes v režii Radima Nejedlého, dále účinkuje Věra Zástěrová-Sasínková. 

Ulice, univerzita a noviny

„Duch zamilovaný do Slova“ – tak nazval Arna Nováka Karel Čapek. Novákovo jméno v Brně připomíná po něm pojmenovaná ulice, kde sídlí filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Tato vysokoškolská instituce je však s profesorem Arnem Novákem spojena mnohem podstatnější událostí: v roce 1920 byl vyzván, aby se přestěhoval z Prahy do Brna a pomohl tuto druhou českou univerzitu zakládat.

Čtěte také

Shodou okolností právě v tomto roce vznikl v Lidových novinách (redakce sídlila tehdy v Brně v České ulici) do té doby neznámý žánr – novinový sloupek. Jeho duchovním otcem byl šéfredaktor Arnošt Heinrich a k autorům, jako byli Eduard Bass, Karel Čapek, Rudolf Těsnohlídek nebo Karel Poláček, se přidal i Arne Novák. Svůj první sloupek publikoval den před druhým výročím založení republiky, 27. října 1920, a nazval ho Výzva k radosti.

Sloupkař v Lidovkách

Arne Novák spolupracoval s Lidovými novinami téměř dvacet let – až do své předčasné smrti. V roce 1926 vydal výbor ze svých novinových příspěvků pod názvem Hovory okamžiků. Sloupky ovšem publikoval i nadále – jejich výbor ale už nikdy nevyšel. Jméno profesora české literatury Arna Nováka muselo být po roce 1948 vymazáno z paměti literárních dějin.

Jiný vynikající literární historik a kritik, z generace o padesát let mladší, se rozhodl tento dluh splatit. Dr. Jiří Opelík vydal před časem antologii Novákových sloupků z Lidových novin pod názvem Nic malého neuzříš… Název pečlivě připravené edice je variací na jeden z posledních Novákových sloupků. Sloupků, díky nimž – jak píše v doslovu Jiří Opelík – se Arne Novák stal „básníkem mezi literárními historiky“. Novák napsal pro Lidové noviny víc než 170 sloupků – výběr textů pro antologii zastupuje různé tematické žánry, ale asi nejvíce oceníme texty, které mají přesah do naší současnosti.

Brno – adoptovaná vlast

V jednom z novinových sloupků, jak píše editor antologie Jiří Opelík, utrousil o sobě Arne Novák zdrženlivě ve 2. osobě: „Přišel jsi do Brna, abys mu dal všechno…“. A to se také stalo. Sloužil univerzitě výukou i správou a Lidové noviny pomáhal pozvednout na světovou úroveň. Brno se mu stalo „adoptovanou vlastí“. Ale osud k němu rozhodně nebyl příliš laskavý: jediný syn manželů Novákových zemřel jako dvanáctiletý v roce 1927.

Ještě v srpnu roku 1939 napsal Arne Novák do Lidových novin svůj poslední sloupek. Jak sám prý dávno předvídal, nedožil se – stejně jako jeho matka spisovatelka Tereza Nováková – šedesáti let. Nedožil se ale ani utrpení, které by ho čekalo: gestapo se po něm v nemocnici vyptávalo ve dnech, kdy umíral.  A zůstal ušetřen i zprávy o uzavření vysokých škol. V předposlední listopadový den roku 1939 ho uložili na brněnském hřbitově pod slavnou Štursovou sochou Vítěze. Nekrolog v Lidových novinách končil větou: „Jsou doby, kdy se stárne rychleji, protože se víc prožije“.

autoři: Olga Jeřábková , Alena Blažejovská
Spustit audio

Související