Přírodní rezervace Mrhatina se pyšní nedotčenou přírodou s bukovým lesem a žulovými skalisky
Oblast pod nejvyšší horou Kraje Vysočina, Javořicí, je známá těžbou žuly, ale také krásnou přírodou Českomoravské vrchoviny. Jedním z nejhezčích míst je Přírodní rezervace Mrhatina. Čtrnáctihektarová oblast jen kousek od zříceniny hradu Štamberka. A i když rezervací nevedou pohodlné stezky, stojí zato ji, samozřejmě opatrně a citlivě, prozkoumat.
Mrhatina se nachází v katastru obce Řásná. Přírodní rezervací byla vyhlášena v roce 1964. Nejjednodušší cesta je k ní z nedaleké Lhotky. Za obcí je tábořiště, odkud vede modrá turistická značka kamenným mořem ke zřícenině hradu Štamberk. „Hrad pochází z 13. století a zanikl za husitů,“ říká manažer destinační agentury Kraj pod Javořicí Luděk Rux. Od zříceniny je nádherný výhled směrem ke Lhotce a na Mrhatinu. U hradu je také upravená loučka s ohništěm a velkým přístřeškem.
K hranici Přírodní rezervace Mrhatina je možné dojít po modré značce, nebo se vrátit dolů k tábořišti a pokračovat po asfaltové lesní cestě.
Informační tabule upozorňují na zajímavosti fauny i flóry, a samozřejmě nabádají i k opatrnosti při vstupu do nitra Mrhatiny. Je třeba mít na paměti, že v ní nejsou cesty a chůzi ztěžují velké balvany a popadané stromy. Komu to ale nevadí, dostane se až k centrálnímu skalisku. „Vím, že tady trénují začínající horolezci,“ říká Luděk Rux a ukazuje na skoby ve skále, pod kterou stojí dřevěná lavička.
Oblast kolem Javořice je zároveň významným geoparkem. Na žulu zde narazíte na každém kroku. Pro turisty je atraktivní zatopený lom Řásná, který nabízí možnost koupání v krásně čisté chladné vodě i v tom nejparnějším létě.
Nejznámější je ale jistě lom mrákotínský. Právě z něj pochází obelisk, který stojí od roku 1928 na nádvoří Pražského hradu. Kamennému monolitu, jeho přepravě z Mrákotína do Prahy i těžké práci kameníků je věnovaná expozice v mrákotínském muzeu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.