Příběh prvního secesního domu, který projektoval nadaný kloboucký rodák Gessner

14. srpen 2018
Dům Josefa Bratmanna

Valašské Klobouky leží na pomezí dvou významných přírodních lokalit, Vizovické vrchoviny a Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Příroda na Valašsku je všude krásná a obdivuhodná, ale největší chloubou Valašských Klobouk je architekt Hubert Gessner.

To mi řekl historik Městského muzea ve Valašských Kloboukách Petr Odehnal a hned dodal, že Hubert Gessner postavil ve městě secesní dům, který je úplně první stavbou tohoto uměleckého slohu nejenom u nás, ale i v mezinárodním měřítku.

Dnes je v něm základní umělecká škola a říká se mu dům Josefa Bratmanna. Kdo byl Hubert Gessner a proč stavěl ve Valašských Kloboukách? Od Petra Odehnala, který už několik let pátrá v archivních materiálech, aby oživil povědomí o významném valašskoklobouckém rodákovi, jsem se dozvěděla, že to byl jeden z největších středoevropských architektů první poloviny 20. století.

Život mezi Valašskými Klobouky a Vídní

Žil a tvořil ve Vídni, jeho stavby jsou v mnoha zemích, u nás je jich asi patnáct a z toho pět ve Valašských Kloboukách. Každá má svůj příběh.

Příběh Huberta Gessnera se začal psát v roce 1871, to je rok, kdy se narodil. Jeho otec byl mimo jiné místní krásnobarvíř, snad předal nějaké umělecké geny i synkovi. Ten po základní škole vystudoval prestižní německou průmyslovou školu v Brně, po studiích absolvoval praxi u různých stavitelů na Moravě a v roce 1894 nastoupil na akademii výtvarných umění ve Vídni.

Jak se říká, byl ve správném čase na správném místě. V témže roce nastoupil do školy profesor Otto Wagner, rakouský architekt, urbanista a jeden ze zakladatelů moderní evropské architektury. Vedl speciální třídu architektury a studentům ukázal prvky secese. Mezi studenty byl i Hubert Gessner. Byl asi velmi nadaný, protože hned na konci prvního roku studia mohl projektovat dům pro Josefa Bratmanna ve Valašských Kloboukách.

Setkání s Josefem Bratmannem

Bratmann byl také kloboucký rodák a ve Vídni velmi úspěšně podnikal v pivovarnictví. V rodném městě mu zůstal dům po rodičích. Nechal ho zbourat a Gessnera požádal o zhotovení projektu na novou stavbu. Pro talentovaného studenta to byla jedinečná příležitost a dům navrhnul už v pojetí Wagnerovy školy, tedy v secesním slohu. V červnu 1895 byly na světě vůbec první plány podle architektonické školy Otty Wagnera. Stavělo se velmi rychle a už 1. září následujícího roku byl dům zkolaudován. Vyhnul se mu i obrovský požár ve Valašských Kloboukách, při němž lehlo popelem skoro dvě stě padesát domů.

Dům Josefa Bratmanna měl dvě části. V přízemí byl obchod se zázemím a také prostory pro zaměstnance, kteří se starali o dům a zahradu. V prvním patře pak bylo noblesní bydlení pro rodinu. Ve 30. letech minulého století dům koupil právník Alois Líbal. Po válce se zapojil do protikomunistické odbojové skupiny Světlana, byl na několik let uvězněn a dům se stal majetkem státu. Rodině byl vrácen až po roce 1989, ale ta ho prodala Zlínskému kraji s podmínkou, že v něm i nadále zůstane základní umělecká škola.

Spustit audio
autor: Věra Hotařová

Související