Před rokem se rozhodlo o poloze nového nádraží v Brně. Od té doby se toho ale příliš neudálo

Brno má přesně rok jasno o tom, že nové hlavní vlakové nádraží má stát dál od centra u řeky Svratky. Schválili to tak zastupitelé a posvětila to i vláda.

Příprava projektu za desítky miliard korun, který změní celou železniční síť ve městě, se ale od té doby moc daleko neposunula. Nedávno vydané územní rozhodnutí, které je pro stavbu klíčové, navíc ještě stále můžou lidé napadnout u soudu. Lhůta k podání žaloby vyprší právě dnes.

O vydání platného územního rozhodnutí usilovalo Brno roky. Kvůli podjatosti o něm rozhodoval Jihočeský krajský úřad. Dokument posvětil loni v prosinci. A u soudu ho zatím nikdo nenapadnul. Pokud se tak dnes (27. února) nestane, můžou železničáři pracovat na získání stavebního povolení. A ne na jednom. Upřesňuje mluvčí Správy železniční dopravní cesty Radka Pistoriusová. „Na posledním jednání řídícího výboru Železničního uzlu Brno bylo dohodnuto rozdělení přestavby železničního uzlu na několik dílčích staveb.“

Nejasný termín

Konkrétní termín stavby ale stále jasný není. Dosud ani nikdo neprověřil požadavky nákladních dopravců. Oldřich Sládek ze sdružení ŽESNAD upozorňuje, že v plánech, respektive ve studii proveditelnosti, chybí samostatný koridor pro nákladní vlaky. A musely by se tak vyhýbat těm osobním. Situaci přirovnává k dálnici D1.

„Dejme tomu někde u Jihlavy by se dálnice D1 změnila na dvojpruh a ještě do toho dvojupruhu by se dala křižovatka se světelnými semafory. Hrozí nebezpečí, že z Brna by se stal takový špunt, který by brzdil dopravu,“ říká Sládek.

Železničáři loni slíbili, že připomínky prověří. Udělají to až letos. Ne ve slíbené technicko-ekonomické studii, ale zapracují je do dalších fází projektu ke stavebnímu povolení. I po dohodě s nákladními dopravci.

„Nám je přislíbeno, že se zpracuje dopravní technologie pro celý uzel Brno. To v podstatě znamená nakreslit reálný jízdní řad pro celý uzel Brno se všemi vazbami. Aby tam bylo jasně řečeno, v jakých intervalech bude jezdit příměstská doprava, nákladní doprava, rychlíková doprava, prostě laicky řečeno, jak se to tam poskládá tak, aby osobní doprava neblokovala nákladní dopravu a naopak,“ říká Sládek a doplňuje: „Vzhledem k tomu, že většina nákladní dopravy bude přesměrována přes Havlíčkův Brod a většina nákladních vlaků bude pokračovat do Brna-Maloměřic. Odtud budou pokračovat přes Židenice a budoucí hlavní nádraží na Modřice a Břeclav. Proto potřebujeme umožnit nekonfliktní průjezd Brnem. To znamená zřídit rychlé výhybky na vjezdu od severu a hlavně samostatný průtah přes hlavní nádraží, to znamená šest kolejí mezi Maloměřicemi a budoucím hlavním nádražím, a přesmyk v Modřicích.“

Logo

Mluvčí SŽDC Radka Pistoriusová potvrzuje, že železničáři požadavky nákladních dopravců prověří: „Toto prověření bude zjednodušeně zahrnovat revizi požadavků železničního provozu, výpočet propustnosti železniční infrastruktury a ekonomické hodnocení efektivity navrhovaných úprav.“

Studie proveditelnosti

Loni taky měla správa železnic zadat studii proveditelnosti na podzemní dráhu, která nádraží u řeky spojí s centrem Brna a oblastmi na jih a sever od města. Nakonec připravila jen podklady, na základě kterých si studii teprve objedná Brno s Jihomoravským krajem. Doplňuje radní města Filip Chvátal z KDU-ČSL.

„Prověříme tramvajovou i železniční dopravu. Prověříme jak kratší tak delší variantu a počet stanic. A na základě této studie vyhodnotíme, která trasa je nejvýhodnější. A mohla by se tak připravovat projektová dokumentace. Tak abychom se dokázali protnout i s přípravou železničního uzlu Brno.

Zpracování studie potrvá od vybrání firmy, která ji udělá, asi rok. Podzemní dráha - neboli Severojižní kolejový diametr - je podle některých zástupců Brna potřebná pro to, aby dokázala přepravit velké množství lidí k novému nádraží a zpět. Pokud výsledky studie ukážou, že výhodnější je postavit tunel pro tramvaje, muselo by náklady odhadované na asi dvacet miliard korun hradit město. Pokud bude výhodnější železnice s napojením na regionální tratě, platil by podzemní dráhu stát. Než bude jasno, Brno mezitím vyhlásí a zřejmě letos i vyhodnotí architektonickou soutěž na podobu nového hlavního nádraží.

Logo

„Budeme ještě specifikovat to území, kterým se budeme zabývat. Cílem je vytvořit nádraží, které bude pro Brňáky co nejpřívětivější. Aby umožnilo přesedání na autobusové nádraží, na Severojižní kolejový diametr, na tramvajové trati  i na železniční dopravu. Cílem soutěže taky je, aby byly její výsledky zapracovány do dokumentace pro stavební povolení, pokud se do této fáze dostaneme, takže synchronizujeme i to,“ říká Chvátal.

Loni hovořili optimisté o tom, že přestavba železničního uzlu v celém městě za nejméně čtyřicet miliard korun začne v roce 2020. Takový termín se zatím jeví jako nereálný. Nejisté jsou taky náklady - respektive to, kdo a jak se o ně podělí. Většinu má uhradit stát. Otázkou je, kolik potřebných peněz se mu podaří získat z evropských dotací.

Přehled uplynulého dění:

26. 3. 2018 Řídící výbor ŽUB projednal výsledky studie proveditelnosti a stanoviska jednotlivých institucí k výběru varianty. Řídící výbor se shodnul na variantě A s realizací nového hlavního nádraží v poloze stávajícího dolního nádraží v konkrétní podvariantě Ac. Tato podvarianta spočívala v zapojení trati od Chrlic ve stopě případného severojižního kolejového diametru. Realizace SJKD nebyla stanovena jako nezbytná podmínka pro realizaci přestavby ŽUB.

30. 5. 2018 Centrální komise MD projednala výsledky studie proveditelnosti, závěry z jednání řídícího výboru ŽUB a další podklady a stanoviska odborných útvarů MD. Výsledkem projednání byl výběr varianty A v konkrétní podvariantě Ab se zapojením Chrlické trati po povrchu do kolejiště hlavního nádraží. K další projektové přípravě této varianty bylo stanoveno několik podmínek vztahujících se k nákladní dopravě a k severojižnímu kolejovému diametru. Informace o tomto rozhodnutí byla následně předána Vládě ČR.

10. 7. 2018 Vláda ČR vzala na vědomí toto rozhodnutí, čímž byla potvrzena kontinuita dosavadní projektové přípravy přestavby ŽUB, který byla určena Vládou ČR již v roce 2002.

10. 12. 2018 Potvrdil krajský úřad Jihočeského kraje územní rozhodnutí k přestavbě ŽUB. Potvrdil tak již vydané územní rozhodnutí městského úřadu městské části Brno-Střed. Součástí je i potvrzení platnosti kladného stanoviska EIA.

22. 1. 2019 Zasedal řídící výbor ŽUB. Řídící výbor vzal na vědomí výsledné rozhodnutí centrální komise MD a způsob naplnění stanovených podmínek. Výbor projednal i další postup projektové přípravy v kontextu potvrzeného územního rozhodnutí a připravovaného nového územního plánu města Brna. Výbor zároveň projednal otázky spojené s architektonickými soutěžemi na nové hlavní nádraží a ostatní dopravní terminály a otázky spojené se severojižním kolejovým diametrem. Byl rovněž představen návrh členění uzlu na jednotlivé dílčí stavby z hlediska navazující projektové přípravy.

Kromě výše uvedených zásadních kroků je nutné  zmínit, že v červnu 2018 schválilo zastupitelstvo města Brna zadání konceptu nového územního plánu. Z hlediska železniční infrastruktury je zadání koncipováno tak, že uvažuje výhradně výhledové řešení dle varianty A – Řeka. Dále probíhaly konzultace sběru podkladů pro zpracování technicko-ekonomického prověření úprav varianty A pro zlepšení podmínek provozování nákladní dopravy a další dílčí konzultace.

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio

Související