Potulný dělník - festival poezie bez sponzorů a dotací

Každý den se začínalo kolem pěti hodin odpoledne a končilo se třeba až nad ránem. Během té doby se na pódiu vystřídalo více než čtyřicet básníků, muzikantů a performerů.

Potulný dělník po léta probíhal v nejrůznějších brněnských klubech a hospodách. Skleněná louka, hospoda U Sucháča, Mandragora, Boro – na všech těchto místech Potulný dělník zanechal stopy.

Letošní ročník se premiérově konal kousek od Hlavního nádraží v rockovém v klubu Brooklyn. Festival již třetím rokem probíhá bez sponzorů a dotací.

Festival založil moravský básník, hudebník a nakladatel Jaroslav Erik Frič v roce 2000. „Kdysi před mnoha a mnoha lety jsem měl sen, o kterém jsem si myslel, že nebude nikdy splnitelný - že udělám festival poezie. V tom minulém režimu to bylo nemyslitelné,“ usmívá se Frič při pohledu na básníky přicházející do klubu Brooklyn.

Společně s ním stál u zrodu také ostravský básník Petr Hruška. „Potulný dělník je pro mě hodnota právě pro nějakou bezprostřednost a velkou autentičnost, ale celkově i klima toho třídenního setkávání. V tom je výjimečný,“ míní Hruška.

Prvních několik ročníků moderoval, nyní už Potulného dělníka navštěvuje „pouze“ jako jeden z pravidelných vystupujících. Tentokrát mimo jiné přečetl vzpomínkový text na Ivana Martina Jirouse, řečeného Magora, který nás opustil v roce 2011.

Celý festival zahájil půlhodinovým koncertem český písničkář Karel Vepřek. Vystupuje nejen se svou autorskou tvorbou, ale také se zhudebněnými básněmi slavných českých klasiků (Jiří Orten, Jan Zábrana, Bohuslav Reynek apod.). Jako poctu nedávno zemřelým bratrům Reynkovým zazpíval Vepřek zhudebněnou báseň jejich otce, Bohuslava Reynka, Blázen jsem ve své vsi.

Následoval křest nové knihy Jaroslava Erika Friče. Sbírka se jmenuje Jsi orkneyské víno a jiné básně, a shrnuje Fričovu básnickou tvorbu z let 1996 až 2010. Poté následovala četba mnoha dalších autorů, největší úspěch ale zřejmě sklidil koncert kytaristy a zpěváka Záviše (vlastním jménem Milan Smrčka). Záviš bývá nazýván Kníže pornofolku a celá jeho hudební tvorba se označuje právě jako pornofolk. Své přezdívce dostál i na Potulném dělníkovi. Diváci byli nadšeni a klub Brooklyn se během Závišova koncertu zaplnil k prasknutí.

Druhý den festivalu byl zahájen projekcí filmu Labyrint snů mladého autora Jakuba Žida. Svou knihu zde pokřtil také Hynek Ozzy Paseka či Lenka Hajdučková. Dále vystoupil například Miroslav Václavek, Petr Čichoň nebo brněnská kapela Tumpach Kvoč.

Třetí den brněnského festivalu se věnoval především ostravské poezii. Jak sami účinkující prohlásili, ze severu do Brna přijela silná „ostravská úderka“ ve složení Ivan Motýl, Jan Šnéberger, Marek Pražák, Petr Hruška a Jakub Chrobák. Všichni jmenovaní se vystřídali během několika hodin a divákům poskytli opravdu silný zážitek. Své texty prokládali hudbou a nebáli se ani improvizace. Například Ivan Motýl si na svůj poslední text přizval kytaristu Jana Šnébergera, který recitaci (v dané básni Motýl vyjmenovával jednotlivé ostravské ulice) doprovodil gradujícími plnými kytarovými tóny.