Poslechněte si pokračování příběhu Bohuslava Kiliana – strýce Bohumila Hrabala

11. leden 2019
Bohuslav Kilian se sestrou Marií (maminkou Bohumila Hrabala) a matkou Kateřinou

Rozhovor s historikem Miroslavem Jeřábkem, autorem knihy Bonviván Bohuslav Kilian, pokračuje druhou částí a přináší vhled do prvorepublikového Brna.

Po vzniku první Československé republiky vytvořil se svým kolegou obchodní firmu Macek a dr. Kilian, z níž po čtyřech letech pro neshody se svým obchodním partnerem odešel. Koupil časopis Salon a ve 20. letech z něj spolu s výtvarníkem Františkem Podešvou vytvořil vynikající společenský časopis. „Brno se v té době přetvářelo na druhou hlavní českou metropoli, a proto pan Bohuslav – ale i z toho důvodu, že si v Brně našel manželku Elišku – přesídlil sem,“ vysvětluje historik.

Poslechněte si příběh Bohuslava Kiliana – strýce Bohumila Hrabala

Bohuslav Kilian s manželkou Elou (vpravo), fotografie z roku 1918

Rozhovor s historikem Miroslavem Jeřábkem, autorem knihy Bonviván Bohuslav Kilian, přináší vhled do prvorepublikového Brna.

Mladí manželé bydleli v Obřanech v rodinné vile, kterou zakoupil Kilianův tchán – lékař kožních a pohlavních chorob. Společně s nimi zde bydlela Eliščina sestra Marie s manželem. „Ve 20. letech je navštěvoval například herec Oldřich Nový nebo architekt Karel Kotas. A je zajímavé, že Kilianův synovec Bohumil Hrabal se prý v době svého dospívání v té vile vůbec necítil dobře. S ním tehdy mlátila puberta a u strýce a tety musel poslouchat akademické rozhovory, navíc si tam musel pravidelně umývat ruce a dbát na etiketu zavedené měšťanské vrstvy. Lépe se cítil na Balbínově ulici v Židenicích u babičky a dědy, kde si mohl dělat, co chtěl.“

Obálka lázeňského čísla 1923, autor František Podešva

Bohuslav Kilian také rád fotografoval, část sbírky vlastní Národní muzeum fotografie v Jindřichově Hradci. Časopisy, které vydával, tiskly vynikající fotografie z brněnských a pražských fotoateliérů, jejichž autory byli Rudolf de Sandalo, František Drtikol a další. Vlastní fotografie Kilian nepublikoval. Ve 20. letech jsou však v Salonu zastoupeny ve velké míře i reprodukce výtvarných děl, což časopis prodražovalo. „Další vydávání revue zachránil tchán Františka Podešvy, který měl blízko k agrární straně, a Salon přešel pod agrárnický tisk.“

Do časopisu psal i cestovatel Alberto Vojtěch Frič, japanolog František Šimon, malíř a sinolog Vojtěch Chytil, strojní inženýr, reklamní tvůrce a obdivovatel Ameriky Berty Ženatý (pokřtěný byl jako Adalbert) a mnozí další. Kvalitnější literární příspěvky však přináší až Kilianův další časopis Měsíc, v němž publikovali bratři Čapkové, Vítězslav Nezval, Karel Čapek, Jaroslav Durych aj. Měsíc, v německé verzi Der Monat, patřil k nejlepším časopisům první republiky. Historik dále Kiliana oceňuje za jeho statečné občanské postoje: „Jako vydavatel měl Kilian zveřejňovat povinné politické zpravodajství, ale zásadně se tomu vyhýbal. V květnu 1941 proto patřil ke dvaceti vydavatelům českých časopisů, které byly protektorátními úřady na nátlak nacistů zakázány. Zajímalo se o něj gestapo, protože pomáhal lidem prchajícím před gestapem, a smyčka kolem něj se stahovala. Dva dny poté, co předčasně zemřel, přišli gestapáci ke Kilianům domů.“

Časopis Měsíc, v německé verzi Der Monat (obálka 1934-35), patřil k nejlepším časopisům první republiky.

Když v 50. letech začal Bohumil Hrabal publikovat, paní Eva Kilianová měla dojem, že spisovatel píše to, co dříve vyprávěl její otec. Strýc Bohuslav měl na synovce nepochybně vliv – stejně jako na jeho matku, svou sestru Marii. Tu ve filmu Postřižiny ztvárnila herečka Magda Vášáryová jako velmi temperamentní ženu. „Je otázkou, zda paní Marie nebyla ve skutečnosti ještě mnohem temperamentnější,“ směje se Miroslav Jeřábek. Podle Václava Kadlece, editora sebraných spisů Bohumila Hrabala, vzpomíná spisovatel pouze ve třech textech na svého strýce Bohuslava Kiliana, zato však v superlativech. Označoval ho za mimořádně vzdělaného člověka, playboye, weltmanna, nesporně na něj strýcovo charisma působilo. Veřejnost však zná z Hrabalových textů jen strýce Pepina, ale bohužel už nezná bratra jeho maminky Bohuše Kiliana.