Porod je u Romů rodinnou záležitostí, říká budoucí porodní asistentka Linda

„Ještě ve 4. ročníku gymnázia jsem vůbec nevěděla, co bych chtěla dělat. A zrovna v tu dobu moje nejstarší sestra porodila holčičku a mě se porodní asistence hrozně zalíbila. Rozhodla jsem se, že to zkusím a nakonec jsem si ji vybrala jako můj hlavní obor,“ vysvětluje Linda Jirásková a dodává, že význam porodní asistentky se u porodu často milně zaměňuje:

„Porodní asistentka je asistentkou rodičky. Hodně lidí si myslí, že je asistentkou lékaře, ale my asistujeme ženě při porodu, jsme jí oporou během celého těhotenství i po porodu.“

Studium na Fakultě zdravotnických studií je poměrně náročné. Více jak desítka studentů kvůli tomu školu předčasně ukončilo.

„Na naší zdravotnické fakultě jsou obory porodní asistence, všeobecná sestra, nově se otevřeli i záchranáři, fyzioterapeuti a ergoterapeuti. Fakulta je náročnější o to víc, že zde máme přesně vymezené studium anatomie a dalších odborných předmětů. K tomu máme hodně praxe. Z toho důvodu se řada lidí rozhodla ze školy odejít. Jako porodní asistentka musím mít 1800 hodin praxe za tři roky, abych tuto práci mohla vykonávat.“

Nejzajímavějším předmět? Multikulturní ošetřovatelství 

Gynekologie, porodnictví nebo neonatologie jsou předměty, se kterými studentka 3. ročníku vysoké školy každodenně přichází do styku.

„Nejtěžší pro mne byla zkouška z anatomie, protože byla hrozně obsáhlá. A potom embryologie, ke které jsme potřebovali vědět, co v jakém týdnu se vyvíjí, co se děje s plodem, což bylo těžké si zapamatovat.“

„Z volitelných předmětů jsem měla velmi ráda multikulturní ošetřovatelství, kde jsme se bavili o tom, jak přistupovat k různým kulturám, například k Romkám, k muslimkám nebo k Asiatkám. Šlo o velmi zajímavý předmět.“

Multikulturní ošetřovatelství zahrnovalo nejen zvyky a tradice jednotlivých národnostních menšin žijících v ČR, ale i příklady z praxe:

„Líbilo se mi, jak to naše paní učitelka popsala. Říkala, že romská rodina drží pospolu a proto se nesmíme vyděsit, když jich na porodní sál přijde třeba pět a dalších deset jich čeká za dveřmi. Porod je u Romů zkrátka rodinnou záležitostí a proto u něj celá rodina chce být. V tom jsem se našla – když rodila moje sestra, také jsme s ní jeli všichni, protože to bylo „naše“ miminko.“

Linda o rozšíření vzdělání prozatím neuvažuje.

„Abych mohla vykonávat práci porodní asistentky, stačí mi pouze bakalářský titul. Kdybych chtěla později třeba vyučovat, nebo jít na vyšší pozici a dělat třeba staniční či vrchní sestru, měla bych mít magisterský titul. Takové cíle ale nemám, proto to zatím nechávám náhodě.“