Poradna Apetýtu: Co víme o historii používání léčivých rostlin?
Tento týden je správná tříkrálová zima, tak saháme do zásob a vaříme čaje z bylin, které jsme loni nasbírali nebo vypěstovali, abychom se ubránili infekci, nachlazení či rýmě.
Při užívání léčivek si mnozí vzpomenou na babičky, na oblíbené knížky a podobně. Často se v nich objevuje třeba heřmánek, černý bez, jitrocel. V jedné publikaci z roku 1935 od doktora Macků najdete takovou charakteristiku: „Léčivých rostlin čítá se mnoho, sta, ba snad tisíce. Záleží tu na tom, jak hluboko sáhneme do rostlinného pokladu laického lékařství. Medicína vědecká sama předepisuje jich mnoho desítek, ba mnoho set, leč medicína lidová jest nevyčerpatelná. Když pak uvážíme, že každý kraj, každá země, každý národ má své vegetabilní drogy, snad seznáme, že s počtem do tisíců mnoho nechybíme.“
Knížečka, ze které je citace, byla vydána pro přednáškový kurz Zemědělského rozhlasu v Brně v roce 1935.
Ještě před 200 lety byly přírodní léčivé prostředky jedinými medikamenty, které mělo lidstvo k dispozici. S léčivkami jsou spojena jména jako Démokritos, Theophrastos, Hippokrates – ten je považován za otce medicíny. Popsal 350 druhů léčivých rostlin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
