Pohansko u Břeclavi v obležení studentů archeologie, ti nezahálí ani o prázdninách
Vysokoškoláci na rozdíl od svých mladších vrstevníků prázdniny využívají také k účasti na různých stážích a letních školách. Studenti druhého ročníku archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity přes léto absolvují povinnou třítýdenní letní stáž na hradisku Pohansko u Břeclavi. To je jedním z nejvýznamnějších nalezišť raného středověku u nás i v celé střední Evropě.
Na ploše o velikosti poloviny fotbalového hřiště studenti archeologie provádějí výzkum. Jak vypadá takový den na letní praxi na archeologickém nalezišti, přibližuje jeden ze studentů Martin Košťál.
„Vstává se mezi půl šestou a sedmou podle toho, jak kdo potřebuje času na ranní hygienu. V sedm hodin se nastoupí na plac, vezmou se nástroje – kotouče, nářadí, motyčky – a začneme plnit úkoly, které nám rozdají profesoři. Pracuje se do dvanácti, následuje obědová pauza, kde si člověk i trošku odpočine. Pracujeme do čtyř hodin odpoledne a v mezičase pokud má člověk i službu, tak se stará o pohodlí ostatních.“
Mezi vedoucími je i Petr Dresler z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity, který vysvětluje, jak vznikla tradice studijních praxí.
„Výzkumy na Pohansku jsou vedeny od začátku jako školní, za účelem toho, aby se studenti seznámili s terénem, s dokumentací, s tím jak výzkum probíhá, co je všechno potřeba dělat. Což je ve středoevropském měřítku rarita.“
Jiří Macháček dohlíží na práce v Pohansku více než dvě desítky let. Co se za tu dobu podařilo najít?
„Máme zde třeba nálezy dvou velkomoravských kostelů, což jsou naše nejstarší církevní stavby vůbec. A zároveň jsou to jedny z nejstarších kamenných zděných staveb na našem území. V okolí těchto kostelů jsou velmi bohatá pohřebiště, kde byli pohřbeni bojovníci, velmoži a jejich ženy z 9. století. Takže se tady nachází hroby s meči, s ostruhami.“
Podmínky pro výzkum tu mají studenti i pedagogové z Masarykovy univerzity příhodné. „Jelikož jsme v prostorách lužních lesů a luk, archeologické situace jsou zde neporušeny a my máme možnost systematicky a dlouhodobě zkoumat velkomoravskou aglomeraci, která má přes 60 hektarů. Bylo to takové velké sídliště, které bylo z velké části opevněno mohutnou hradbou, která měla okolo dvou kilometrů,“ dodává Macháček.
Související
-
Odlévání zvonu v Tišnově: Zvuk je vždy překvapením
V Tišnově na Brněnsku o víkendu odlili nový zvon, který bude připomínat výročí vzniku Československa.
-
Na zelenější ulice si budou muset obyvatelé Brna počkat
Rozpálené ulice měst můžou zchladit zelené rostliny a stromy. Čím víc jich v ulicích je, tím lépe v nich lidé snáší tropické teploty.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
V Česku hledáte jakoukoliv práci co nejdřív, v Dánsku tu nejlepší a pomůžou vám s tím, srovnává sociolog
-
Piráti přišli s návrhem na rozhýbání ekonomiky. Na prosazení svých 20 bodů ale nemají sílu ani čas
-
ONLINE: ‚Musíme se připravit.‘ Rusko může mít za pět let prostředky k útoku na NATO, řekl německý generál
-
ŽIVĚ: Čeští hokejisté hrají v přípravě s Rakouskem. Zápas vysílá Radiožurnál Sport