Podzimní inverze nabízí z Ještědu nádhernou podívanou. Z moře mraků vystupují jen vrcholy hor
Každý, kdo jako turista zavítá do Libereckého kraje, vrch Ještěd alespoň zahlédne. A stojí za to na něj i vystoupat. Za hezkého počasí je vidět až k Praze, do Českého ráje, Krkonoš, Jizerských i Lužických hor nebo do Českého středohoří. Na podzim a v zimě pak navíc nastávají tajuplné chvíle, kdy jsou vidět jen vrcholky okolních hor. Období inverze, kdy pod sebou člověk vidí jen bílé moře mraků, patří k nejkrásnějším zážitkům na Ještědu.
Tisíc dvanáct metrů vysoký Ještěd je často, ale přitom mylně považován za bývalou sopku. „Opravdu zde žádná sopka nikdy nebyla. Prochází tu takzvaný Lužický zlom, který se táhne od severozápadu k jihovýchodu až někam k Jaroměři. A na něm byl vyzdvižen celý ještědsko-kozákovský hřbet,“ vysvětluje geolog Dominik Rubáš, autor obrazového průvodce krajinou Přírodní klenoty Podještědí.
Hlavní složku Ještědského hřbetu tvoří metamorfované horniny, ve vrcholových partiích Ještědu jsou to hlavně kvarcity neboli metamorfované pískovce, najdou se tu i přeměněné jílovce v podobě tak zvaných pokrývačských břidlic, nebo krystalické vápence čili mramory.
Kousek pod vrcholem Ještědu u horní stanice lanovky se z kamenného moře zdvihá osamocená skála nazývaná Krejčík nebo také Hrbáč, opředená jako celý vrch Ještěd pověstmi. O pojmenování skály Krejčík pověst praví, že dal jednoho dne čert za úkol dvěma obrům, aby postavili horu, ze které by měl daleký výhled. Jeden chudý krejčí, který kolem procházel, rozhovor zaslechl a rozhodl se, že obrům dílo překazí. Schovaný pod nedokončenou horou napodobil kohoutí zakokrhání. Obři se lekli, upustili kameny a jeden z nich dopadl do míst, kde se krejčík ukrýval.
Ke křemencové, asi dvanáct metrů vysoké skále se váže i další pověst, podle které přes Ještěd chodil za prací hrbáč Krejčík, který nesnášel celý svět. Jednou byl tak unavený, že usnul v trávě. Probudili ho hlasy, kdy ještědský duch nakazoval horským skřítkům, aby vytvořili nový pás hor, Krkonoše. Krejčík jim to chtěl překazit a v noci skřítky vystrašil. Všude začaly létat kameny a největší z nich dopadl na Krejčíka. Od té doby je tento kámen výstrahou, aby lidé nebyli zlí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
