Podorlické městečko Žamberk zdobí rondokubistická budova místního divadla

23. listopad 2017

Každé větší město má svoje divadlo. Ovšem v Pardubickém kraji je divadelní scéna, která vyrostla ve městě s malým počtem obyvatel - v Žamberku. Název dostala podle kněze a vynálezce hromosvodu Prokopa Diviše, rodáka z nedalekých Helvíkovic. Budova z minulého století nese prvky doznívajícího rondokubismu.

O výstavbu divadla se v Žamberku zasloužil spolek ochotníků, kteří se hned po založení spolku v roce 1868 rozhodli postavit si své vlastní divadlo. A hned se ustanovila rada, která se měla mimo jiné postarat i o získání finančních prostředků. Ty se vybíraly do speciálních pokladniček přímo od obyvatel města, stejně jako při stavbě Národního divadla.

Při pohledu na budovu se jen těžko odhaduje architektonický styl. Budova má sice prvky rondokubismu, ale už doznívajícího. Dále je na ní patrný klasicismus. Stavba byla šířkově pojatá, osově souměrně zkomponovaná a jsou na ní vidět tříosé prvky. Divadlo má tak například tři vchody.

I v interiéru divadla je zřejmý čistý klasicistický styl v bílé a béžové barvě se zlacením na stěnách. Po stranách hlediště nejsou žádné lóže, na to je divadlo příliš malé. Zato má velký balkon přes celou šířku divadelního sálu.

Žamberecké divadlo Prokopa Diviše prošlo rekonstrukcí, která skončila v roce 2010. A hned poté se začalo s digitalizací kina. V současné době se na jevišti konají i různé kulturní akce a vše je doplňováno výstavami a akcemi pro město. Také tu zavedli divadelní předplatné, které je u návštěvníků velmi oblíbené. Rádi by do 100. výročí divadla stihli udělat ještě některé potřebné práce, například vyměnili okna a podobně.

V divadle mají i pamětní knihu ochotnického divadelního spolku, který je v Žamberku stále činný. Jsou v něm podpisy slavných herců, kteří do města pohostinsky přijížděli. Například Theodora Pištěka, Františka Filipovského, Jiřiny Šejbalové, Vlasty Fabiánové či Jaroslava Marvana. Ten dokonce s ochotníky na jevišti žambereckého divadla osobně hrál, protože měl nedaleko letní byt.

Pokladnička z 19. století
autor: BAL
Spustit audio