Podle potravinářské inspekce se za posledních deset let výrazně zlepšila kvalita českých potravin

Inspektoři na webu za dobu fungování zveřejnili skoro 5 800 nevyhovujících šarží potravin. Přibývá nebo naopak ubývá nových případů? Trend ukazuje, že v posledních šesti letech ubývá. Zatímco v roce 2016 těch odhalených nevyhovujících potravin bylo přes osm set, v roce 2020 to bylo o polovinu méně. Letos bylo do srpna odhaleno 231 takových potravin. Přitom počty kontrol neklesají. Ročně jich inspektoři udělají zhruba 45 tisíc. 

Podle jakých kategorií inspektoři nevyhovující potraviny rozdělují?

Můžeme je rozdělit na tři. Do „nejméně závažné kategorie“ patří nejakostní potraviny. Podle stránky Potraviny na pranýři to je například šarže dušené šunky dovezené z Nizozemska, která obsahovala více tuku, než bylo uvedeno na obalu. Dále jsou to třeba sýry s vyšším obsahem soli, než bylo deklarováno. V této kategorii je zhruba čtvrtina všech nevyhovujících potravin. 

Čtěte také

Drahé české potraviny? Kdyby výrobci do cen promítli celé zvýšené náklady, budou neprodejné, tvrdí prezidentka Potravinářské komory Večeřová

Pak jsou ty, které jsou falšované. To jsou potraviny, při kterých je zákazník uváděn v omyl. Nakoupí brambory určité odrůdy a v laboratoři se pak ukáže, že se jedná o zcela jinou odrůdu. Dále jsou to třeba doplňky stravy, které obsahují méně vitamínů, než je na obalu. Typicky do této kategorie patří vína s nepovoleným přídavkem vody nebo potraviny s vyšším množstvím alergenů, jako jsou třeba arašídy. Nejvíce, tedy necelou polovinu, ale tvoří potraviny v kategorii nebezpečné.

V těch se najdou například ocelové hobliny, skořápky nebo písek. Dále také potraviny, které jsou zkažené, zapáchající šunky, plesnivé maso nebo ryby s parazity. V poslední době se podle inspekce ale objevují ve větším množství případy zeleniny, ovoce nebo bylin převážně z jihovýchodní Asie, které obsahují zdraví nebezpečné zbytky pesticidů.

„Ty standardy vychází z jiných tradic, z jiné zemědělské praxe. Běžně se tam používají přípravky na ochranu rostlin nebo koncentrace přípravků v podmínkách ČR nebo Evropy jsou zcela nemyslitelné, že by mohly být takto aplikovány. Takže ty koktejly, kde je osm devět účinných látek s významným překročením, je bohužel realita,“ pokračuje ústřední ředitel SZPI Martin Klanica.

Jak si tuzemské potraviny stojí v porovnání s těmi ze zahraničí? 

Podle dat potravinářů se kvalita výrobků z České republiky za posledních deset let výrazně zlepšila. Na webu Potraviny na pranýři se tuzemských potravin v roce 2012 objevilo 400 šarží. Od té doby, až na výkyv v roce 2016, stabilně klesá jejich zastoupení ve statistikách. Svou kvalitu si udržují i potraviny ze zemí Evropské unie. Nejvíce záchytů závadných výrobků je z Polska. Nejhůře jsou na tom zmíněné potraviny z třetích zemí. 

Na co se inspektoři zaměří v dalších letech? 

Jednoznačně na potraviny z mimo unijních zemí. Dále pak na tuzemská restaurační zařízení, podle Klanici totiž nejsou výsledky kontrol uspokojivé. Od roku 2015 inspektoři uzavřeli 460 těchto provozoven. V neposlední řadě se chtějí zaměřit na internetové prodejce, kteří prodávají například potravinové doplňky vydávané za léčiva. K tomu má inspekci nově pomoct úprava zákona, která od října umožní takové stránky zablokovat, aby se na ně čeští spotřebitelé nedostali a nebyli tak ošizeni.