Podle jeho plánů stojí stavby ve Vídni i u nás, dnes má ve Valaškých Kloboukách lavičku

16. srpen 2018
Lavička Huberta Gessnera

Valašské Klobouky zdobí pět domů z dílny Huberta Gessnera. Ráda připomínám, že to byl jeden z nejvýznamnějších středoevropských architektů první poloviny dvacátého století.

Na tři unikátní stavby je výhled z takzvané Gessnerovy lavičky na Masarykově náměstí. Pojetím se zcela vymyká tradičnímu městskému mobiliáři. Posezení je v secesním stylu a vymyslel ho historik Petr Odehnal. Je to opravdu originální způsob, jak připomenout úspěšného rodáka, který ve městě vytvořil tak skvostné stavby jako dům Josefa Bratmanna, Jana Horného, Františka Růžičky, zájezdní hostinec a občanskou záložnu.

Příběh prvního secesního domu, který projektoval nadaný kloboucký rodák Gessner

Dům Josefa Bratmanna

Valašské Klobouky leží na pomezí dvou významných přírodních lokalit, Vizovické vrchoviny a Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Příroda na Valašsku je všude krásná a obdivuhodná, ale největší chloubou Valašských Klobouk je architekt Hubert Gessner.

Hubert Gessner studoval ve Vídni u profesora Otto Wagnera a už během prvních dvou let dostal příležitost realizovat své vlastní návrhy, což nebylo úplně obvyklé. Po stavbě pro Josefa Bratmanna oslovili Huberta Gessnera další dva zámožní občané Valašských Klobouk. Nejdříve tehdejší starosta města František Bratmann, bratranec Josefa Bratmanna. Od Gessnera si nechal vyprojektovat zájezdní hostinec, později známý jako hotel U Slunce. Hostinec fungoval ještě do začátku války. Těsně po ní, už měl o budovu zájem okresní národní výbor a do začátku 90. let v něm byl městský národní výbor.

Rodinné sídlo zachvátil v roce 1896 požár

Druhým žadatelem o plány na stavbu domu byl obchodník Jan Horný. Dům s číslem popisným 189 začal původně stavět Hornův otec. Koupil dvě parcely a vybudoval noblesní rodinné sídlo. Budova byla v ohnisku obrovského požáru Valašských Klobouk v roce 1896 a shořela. Mladý Horn pak nechal její zbytky srovnat se zemí, přikoupil třetí parcelu a nechal postavit ještě větší objekt. V přízemí byl prostor pro velký obchod a v prvním patře bylo opět reprezentativní bydlení, byl to další secesní unikát. Gessner na plánech spolupracoval se spolužákem z vídeňské akademie Otokarem Bémem. Obchod v domě fungoval až do devadesátých let minulého století, od té doby je novým sídlem městského úřadu.

Spolupráce s bratrem Františkem

Wagnerovu architektonickou školu ve Vídni vystudoval i Hubertův bratr František a společně pak vytvořili několik projektů. Ve Valašských Kloboukách navrhli dům pro učitele Františka Růžičku nebo budovu občanské záložny. O autorství bratrů Gessnerových u tohoto domu se ještě donedávna nevědělo. Při hledání faktů o Hubertu Gessnerovi to zjistil historik klobouckého městského muzea Petr Odehnal. Od něho také vím, že na území České republiky je 15 významných secesních staveb Huberta Gessnera. Jeho největší stavební realizací během prvních dvou desetiletí dvacátého století na Moravě byl Zemský ústav pro choromyslné císaře Františka Josefa I. v Kroměříži, dnešní psychiatrická nemocnice. Je to největší dochovaný secesní areál u nás.

Po studiích zůstal Gessner ve Vídni a po válce se tam stal vedoucím architektem pro bytovou výstavbu. Do rodného města se už nevrátil a povědomí o něm se začalo pomalu vytrácet, chyběly taky potřebné informace. Člověk takového formátu si podle historika Petra Odehnala pozornost zaslouží. Začal se o něho zajímat podrobně a napsal první monografii Huberta Gessnera u nás.

Při návštěvě Valašských Klobouk určitě objevíte i další architektonické památky, až si je prohlédnete a posedíte na Gessnerově secesní lavičce, tak vzhůru do okolní přírody. Bílé Karpaty i Vizovická vrchovina vás obohatí zase jinak než městské stavby.

Spustit audio
autor: Věra Hotařová