Písně z luhačovického Zálesí v podání Malého Zálesí

23. březen 2021

V putování za lidovou písní zamíříme do etnografického regionu luhačovického Zálesí, které zahrnuje přibližně 27 obcí v okolí Luhačovic.

Zálesí je typickou přechodovou oblastí, v níž se střetávaly prvky lidové kultury horského typu (Valašsko) s vlivy nížinných oblastí Slovácka a Hané. Výsledkem je vznik lidové kultury s osobitými rysy, které odlišují luhačovické Zálesí od jiných etnografických oblastí.

Svobodný pár v luhačovicko-pozlovském kroji představují manželé Janíkovi

Lidová píseň na Zálesí vychází z lyrické metafory s okolní přírodou. Nevyhneme se srovnání písně s náladou přírodního prostředí, s nepravidelným vlněním kopců i s určitou zasněností krajiny na Zálesí.

Lyrika milostných písní často vyhledává přirovnání v zeleni. Folklorní soubor Malé Zálesí vydalo dosud dva nosiče. V roce 2006 album nazvané Léto na Zálesí a v roce 2007 Láska na Zálesí. Hlavním motivem nahrávek byla potřeba upozornit na národopisný region kolem Luhačovic, ve kterém členové souboru vyrostli a naučili se ho znát a obdivovat, stejně jako archaické a málo známé skvosty, které se ukrývají v regionálních písňových sbírkách.

Poslechněte si v pořadu výběr písní v podání souboru Malé Zálesí a stejnojmenné muziky z písňových sbírek Josefa Černíka a Františka Sušila.

autor: Jan Káčer
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.