Pece v kdysi slavných sklárnách v Karolince vyhasly. Podívali jsme na historii i současnost řemesla

10. říjen 2018
Historické sklo vystavené v Karolince

Město Karolinka na Vsetínsku vzniklo díky zakladateli tamních skláren Salomonu Reichovi. Firmu nechal postavit v šedesátých letech 19. století v části Nového Hrozenkova.

Město Karolinka na Vsetínsku vzniklo díky zakladateli tamních skláren Salomonu Reichovi. Firmu nechal postavit v šedesátých letech 19. století v části Nového Hrozenkova.

Pocházel z židovské rodiny, která v té době už více než půl století v oboru úspěšně podnikala. Sklárnu pojmenoval podle jména nevlastní matky Charlotina huť. V jejím okolí vybudoval dělnickou kolonii. Po druhé světové válce se z ní stala samostatná obec s názvem Karolinina huť. Na Karolinku byla přejmenovaná o rok později a statut města získala až v roce 1998.

Sklárny spojily Valašsko se světem

Salomon Reich byl nejvýznamnější z rodu Reichů. Ovlivnil podobu sklárny, a aby mohl řídit její provoz, přestěhoval se do Velkých Karlovic, dokonce tam byl dvě desetiletí starostou. Traduje se, že jako šéf byl přísný, ale já si myslím, že byl i oblíbený, protože se staral o blaho zaměstnanců.

Místo stvořené pro skláře. Valašská Karolinka vznikla díky dobrému úsudku a velkorysosti

Sklárny v Karolínce

Karolinka na Vsetínsku je jedním z nejmladších měst na Valašsku, statut získala v roce 1998.

Historik Ladislav Baletka uvedl, že se taky zasloužil o výstavbu cesty přes Soláň a Velké Karlovice se tak spojili se „světem“. Stal se prvním poštmistrem a podporoval vzdělávání. Školám často věnoval velké finanční prostředky. V huti zavedl krásný adventní zvyk. Mezi pecemi nechával postavit a nazdobit velikánskou jedli a dětem dělníků rozdával pamlsky a oblečení. Díky této tradici, a vlastně i Salomonu Reichovi, se vánoční stromky dostaly i do chudých chaloupek. Zemřel v roce 1900. Firmu pak vedli jeho dva synovci, protože Salomon se nikdy neoženil a byl bezdětný.

Sklárna firmy S Reich a spol. byla dlouho úspěšná, skoro jedno století. Výrobky se vyvážely do celého světa. Jako jedna z mála zůstávala věrná svému programu, vyráběla hlavně užitkové sklo. Skláři u Reichů pomocí píšťal dělali lisované sklo, dlouho se jim také dařilo držet vysokou profesionální úroveň. Znalosti získávali spíš praxí než zaváděním technických novinek, a to bylo časem znát.

Firmě se přestalo dařit a v roce1935 musela vyhlásit úpadek. Převzala ji českomoravská banka. Znamenalo to konec sklárny i sklářské dynastie Reichů. Většina  jejích členů se pak stala obětí holocaustu. Po válce byly znárodněny banky a z S Reich a spol. vznikly Českomoravské sklárny, v roce 1949 se staly součástí národního podniku sklárny Květná.

Vyhaslé pece a dekorativní sklo

Další osudy Karolininy huti kopírovaly politické poměry naší země. Sklárna prošla velkou krizí a na začátku tohoto století to vypadalo, že definitivně zanikne. Nakonec se pro ni výrobní program našel a z kdysi světoznámé sklárny v Karolince se stal dekorační závod Crystalexu Nový Bor. Tamní dekoratéři proměňují skleničky v malá umělecká díla, brousí je a jejich specialitou jsou leptané ornamenty, měsíčně ozdobí okolo 300 tisíc kusů skleněných číší.

Pece ovšem vyhasly, protože k této činnosti je nepotřebují. Ale i tak můžu odvážně říct, že sklářství v Karolince jen tak nezanikne. Už několik let ve městě probíhá sklářský jarmark, ten je velice populární, a taky vzniklo muzeum sklářství.

Přibližuje historii řemesla jak v Karolince, tak i na Moravě. V jeho expozici je přes dva tisíce předmětů, od nástrojů k výrobě skla, pracovních knížek zaměstnanců až po hotové výrobky z různých období sklárny včetně informací o zakladateli hutě Salomonu Reichovi. Sklářské mistry, výrobu a život ve sklárně zachytili i místní umělci, akademičtí malíři Jiří Hartinger, Karel Hofman nebo František Podešva. Obrazy jsou k vidění v Galerii Muzea sklářství. Pro návštěvu muzeí je právě teď na podzim velmi vhodné období.

Spustit audio
autor: Věra Hotařová

Související