Páteční Noční linka: Náš život v hyperkorektní době

17. leden 2025

Co pro vás znamená hyperkorektnost? Jak se hyperkorektnost projevuje v každodenní komunikaci? Setkali jste se s příkladem hyperkorektnosti, který vás pobavil nebo zarazil? Jaký vliv má hyperkorektnost na svobodu projevu?

Jaký je rozdíl mezi slušností a hyperkorektností? Jaký má hyperkorektnost dopad na vztahy mezi lidmi? Podporuje hyperkorektnost toleranci? Kdy je podle vás hyperkorektnost překročí hranici? Jaký je váš názor na genderově neutrální jazyk? Jak hyperkorektnost ovlivňuje děti a mládež? Jaký dopad má hyperkorektnost na humor?

Hyperkorektnost je termín, který označuje tendenci přehnané opatrnosti v projevech a chování s cílem nikoho neurazit nebo nevyvolat kontroverzi. Tento fenomén se objevuje ve společnosti, která se snaží být inkluzivnější a ohleduplnější, ale někdy může dosahovat extrémů, které vedou k pocitu, že je svoboda projevu omezována. Jaký máte na hyperkorektnost názor vy? Hyperkorektnost může být vítána i odmítána – pojďme zjistit, jak ji vnímáte vy.

Podle výzkumu z roku 2022 prováděného Sociologickým ústavem Akademie věd se až 63 % dotázaných v České republice domnívá, že hyperkorektnost má negativní vliv na svobodnou debatu. Naopak 27 % respondentů ji vítá jako nástroj pro podporu vzájemného respektu. Příklady hyperkorektnosti najdeme v různých oblastech, od jazykové praxe po mezilidskou komunikaci. Někteří ji vítají jako nutnost v moderní společnosti, jiní ji odmítají jako přílišnou byrokratizaci lidského jednání.

Na vaše příběhy a názory se v dnešní Noční lince z Prahy už teď těší Honza Macoun.

Volat do studia můžete na telefonní číslo 731 800 900 nebo psát na e-mail linka@rozhlas.cz, případně využijte webový formulář www.rozhlas.cz/linka.

autor: Honza Macoun
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.