Parní lokomotivu zachránilo od šrotiště křoví, byla to taková Šípková Růženka, vzpomíná nadšenec
Klub přátel kolejových vozidel Brno funguje přes třicet let. Za tu dobu se jeho členům podařilo shromáždit na sto kusů historických železničních vozidel. Některé zůstávají v nálezovém stavu, jiným se podařilo vrátit jejich původní lesk i funkčnost.
„Naše nejatraktivnější je asi parní lokomotiva typu 1435 BS 200 z roku 1954,“ říká Jiří Kotas, který v klubu působí od jeho počátku. „Těchto lokomotiv bylo vyrobeno pouze 19 kusů pro československý průmysl a dochovaly se tři, z toho dvě provozní. Jednu (s číslem 213 901) máme v Brně, druhou kolegové v Praze,“ doplňuje Kotas.
Nalézt zachovalé historické vozy je podle něj stále obtížnější a často hraje roli i štěstí a náhoda. Zmiňovaná parní lokomotiva prý byla 15 let odstavená na větru a dešti, obrostlá křovím. „Byla to taková Šípková Růženka,“ vzpomíná Kotas. Právě špatně přístupný terén ji zachránil od sešrotování. Dnes je chloubou řady vzpomínkových akcí, stejně jako další provozuschopná vozidla.
Kde se mohou lidé s parními vlaky setkat? A jak náročné je provozovat historické soupravy na moderních železnicích? Poslechněte si rozhovor!
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
