Památkáři našli ztracený hrob uznávaného architekta, autora brněnského krematoria, vily Stiassni či sídla brněnského rozhlasu

Objev oznámila v sobotním mimořádném vysílání Českého rozhlasu Brno z Hradozámecké noci kastelánka vily Stiassni Kateřina Konečná. Stalo se tak symbolicky. Wiesner totiž navrhl mimo jiné právě podobu vily Stiassni a také budovy, v níž sídlí brněnský rozhlas.

Wiesner, který sám užíval jméno Ernst i Arnošt, z Brna uprchl na samém počátku okupace 15. března 1939. Zbytek života strávil v Anglii, mimo jiné v Liverpoolu. Tam i zemřel a byl tam pohřbený. Jeho hrob však odborníci i odborná literatura označují za zničený.

Znovuobjevený náhrobek architekta Ernsta Wiesnera.|foto: archiv Kateřiny Konečné, vila Stiassni, NPÚ

„Tak nějak se mi tomu nechtělo věřit. Wiesner nebyl nevýznamnou osobností ani v anglickém prostředí,“ poznamena Konečná. A proto prostřednictvím internetu kontaktovala spolek přátel allertonského hřbitova v Liverpoolu, kde měl být pohřbený.

„Reakce byla nečekaně rychlá. Zareagoval Steven Horton, který o náhrobku dokonce věděl. Bylo to až překvapivé, jak rychle vše šlo,“ prozradila. Dokonce teď ví, že hrobové místo je předplacené na sto let od data pohřbu. A do budoucna by chtěla právě ve spolupráci se spolkem zajistit jeho vyčištění a úpravu, protože Wiesner neměl děti.

Na hrobu je místo Ernst napsáno Ernest

Zatím mají památkáři k dispozici jen fotografii kamene z liverpoolského hřbitova, na němž je architektovo jméno, profese i datum narození a smrti. Jeho křestní jméno je ale uvedeno v anglické podobě, tedy jako Ernest.

„Poprosila jsem, aby při fotografování dali k náhrobku svíčku. Je jasné, že to není nijak malý náhrobek,“ doplnila Konečná.

Objev je o to významnější, že Wiesnerovy stavby sice stojí, ale dokladů o něm zůstalo velice málo. Jeho pozůstalost je z velké části ztracená. Až na jednu výjimku dokonce neexistují ani jeho portréty. Přesto je podepsán pod výjimečnými brněnskými stavbami z meziválečného období.

Symbolický hrob má Wiesner i v milovaném Brně

Wiesner nejen stavěl, ale svými stavbami ovlivnil celou vlnu brněnské moderní architektury. Jeho krematorium v Brně je národní kulturní památkou, jeho vily včetně vily Stiassni (známé také jako vládní vila) obdivují odborníci i turisté.

Brněnské sídlo Českého rozhlasu, vybudované původně pro Českou banku Union, obdrželo letos ocenění v kategorii velkých staveb za nejlépe opravenou památku, a to společně s Louckým klášterem ve Znojmě.

Symbolický hrob má Ernst Wiesner i v Brně. Jako součást projektu „807 hrobů holocaustu“ je na židovském hřbitově v Brně připomenuto na hrobu jeho matky Berty.

Kdo byl Ernst Wiesner

Narodil se 21.1.1890 v Malackách na Slovensku a zemřel 15.7.1971 v Liverpoolu (Velká Británie).

Patřil k nejvýznamnějším architektům brněnského meziválečného období a k průkopníkům modenrích staveb. Navrhl například brněnské krematorium, vilu Stiassni (vládní vilu), Českou banku Union (nyní Český rozhlas Brno), palác Morava (naproti Mahenovu divadlu) a další. Navrhl nebo se podílel na řadě dalších objektů, například podobě bývalé Moravské banky na náměstí Svobody. Jeho dílem byla i zničená kavárna Esplanade, kde začaly v Brně nacistické útoky na židovské obyvatele.

Wiesnerův význam připomíná expozice i prohlídkový okruh ve vile Stiassni.

Poté, co z Brna uprchl před nacisty do Velké Británie, tam mimo jiné pracoval pro exilovou vládu, poté vzdělával britské architekty.