Otokar Březina měl ve své knihovně čtyři a půl tisíce svazků

Březinovy knihy s věnováním
Březinovy knihy s věnováním

Knihy a časopisy z Březinovy pozůstalosti jsou uloženy v Moravské zemské knihovně. Účastníci komentované prohlídky je mohli vidět.

Letos si připomínáme 150. výročí narození básníka, esejisty a mistra korespondenčního umění Otokara Březiny (13. září 1868, Počátky – 25. března 1929, Jaroměřice nad Rokytnou). Při této jubilejní příležitosti se Moravská zemská knihovna v Brně rozhodla zaměřit první z komentovaných prohlídek, které po prázdninách zahájila, na Březinovu osobní knihovnu. 10. září se proto zájemci sešli v Malém sále Moravské zemské knihovny (dále MZK), aby nejprve vyslechli přednášku PhDr. Soni Šinclové.

Na snímku Soňa Šinclová z MZK

Osobní knihovna Otokara Březiny čítá přes čtyři a půl tisíce svazků knih a časopisů a je jednou z mála ucelených sbírek uložených ve fondech MZK. Zdrojem sbírky je soubor knih a časopisů, které básník v průběhu života nashromáždil a které byly uloženy v jeho bytě v Jaroměřicích nad Rokytnou. V jaroměřickém domě je v současnosti Muzeum Otokara Březiny a v knihovních skříních je umístěna stálá expozice.

Podle Soni Šinclové osobní knihovna Otokara Březiny vypovídá i o tom, jaké byly tehdy poměry venkovského učitele – a co si mohl na přelomu 19. a 20. století vůbec dovolit. Člověk, který tvořil a chtěl být v obraze, pokud jde o současné evropské umění a literaturu, musel tehdy vzdorovat řadě problémů.

„Knihovna Otokara Březiny ale nebyla žádná malá knihovnička, jakou bychom mohli u venkovského učitele očekávat,“ vysvětluje Soňa Šinclová, „sestávala z více než tří tisíc titulů knih, obsažených ve více než čtyřech a půl tisících svazků.“ Tuto masu knih Březina skladoval v devíti skříních ve svém bytě.

Pohled do knihovny Otokara Březiny v MZK

Půl roku před smrtí sepsal Březina závěť, v níž byla ošetřena i budoucnost jeho knihovny. „Měl striktní rozdělení. V prvé řadě chtěl, aby všechny vědecké knihy, učebnice a slovníky a také knihy s dedikacemi připadly knihovně Masarykovy univerzity,“ upřesňuje Šinclová. „Šlo mu o to, aby penzum vědomostí, které nasbíral v deseti cizích jazycích, bylo zpřístupněno vědecky, aby někde nezůstalo ležet zaprášené.“

Druhá část knihovny o přibližně 800 svazcích měla být věnována reálnému gymnáziu v Moravských Budějovicích. „Chtěl tak zpřístupnit literaturu, kterou student nebo i profesor na takové škole mohl mít velký problém sehnat.“

To se však později stalo předmětem sporů. Po Březinově smrti byl pořízen inventář knihovny a navrženo odpovídající rozdělení. Záhy se však v denním tisku objevily námitky a také vědci zastávali dva názory. „Někteří pamětníci, kteří měli to štěstí, že se v této knihovně ještě setkali s Otokarem Březinou, vnímali její rozdělení jako naprostou katastrofu,“ vypráví Šinclová. „Knihovna jako celek pro ně měla hodnotu, kterou František Jech označoval jako cestu do cizí říše, kde Otokar Březina působil jako kouzelník. Tuto atmosféru za žádnou cenu nechtěli rozbít.“ Jiní si cenili možnosti sledovat v tomto uceleném souboru básníkův vývoj. „V té knihovně je jasně viditelné, jakým způsobem Březina knihy postupně nakupoval podle toho, co ho zrovna zajímalo. Najdeme tam od beletrie až po esoteriku nejrůznější žánrové rozvrstvení.“

Březinova kniha s věnováním od Jakuba Demla

Nakonec se však dostálo Březinově závěti a knihovna byla rozdělena. Menší část byla předána do Moravských Budějovic a zbytek byl zkatalogizován a umístěn v tehdejší Univerzitní knihovně. Lístkový katalog se vešel do tří krabic.

V roce 1972 však byla moravskobudějovická část předána do fondů Moravské zemské knihovny, takže v současnosti je vše zkatalogizováno a uloženo na jednom místě. Veřejnosti je zatím přístupná přibližně třetina Březinovy knihovny prostřednictvím on-line centrálního katalogu. Knihy lze poznat díky signatuře OB. „Plánujeme v následujících letech zpřístupnit kompletně celou Březinovu knihovnu,“ slibuje Šinclová.