Ostré řezy skrz řeč – seznamte se s básníkem Vojtěchem Kučerou
Brněnský – a původem třinecký – básník Vojtěch Kučera (1975) vydal v nakladatelství Dobrý důvod sbírku Typosie, a to po deseti letech od sbírky předchozí, která se jmenovala Nehybnost.
Autora a jeho novou knížku uvádí v magazínu Zelný rynk básník a redaktor Hosta Radek Štěpánek:
„Myslím si z pozice stejného čtenáře, jako jste vy všichni, že nehybnost, stejně jako pohyb, ticho, stejně jako hudba, řeč, stejně jako mlčení, jsou pro Vojtěcha Kučeru slova klíčová, zásadní. A pokud mám představovat novou sbírku Typosie, která se v křečích, ostrých řezech skrz řeč a plna zámlk rodila deset let, budu muset samozřejmě leccos naznačit i o sbírkách předchozích. Samomluvách z roku 2000 i sbírce A hudba?, která vyšla o pět let později.
Mezi prvními třemi knihami dodržoval básník pravidelné pětileté rozestupy; i tato pravidelnost a přesnost v načasování jako by pro něj byla na první pohled typická. V jeho básních není nikdy nic navíc, a přesto jako by postupně ještě ubývalo; zatímco především první dvě sbírky nabízely běžnou čtenářskou optikou básně poměrně snadno splavné, jízda Nehybností a především pak právě novou Typosií, to už je jízda dravou řekou plnou peřejí, kde je každé slovo kamenem trčícím z vody, obroušeným až na samou podstatu – i proto v některých pasážích zní slova až tak ne-lidsky, kovově, plechově, kamenně, krystalicky – člověk si musí dávat pozor, kde zabere pádlem a kde se nechá proudem volně unášet. Čtenář si může sám vybírat, kudy se má vydat, o čemž u Typosie svědčí třeba i fakt, že druhá polovina knihy je složena z volných listů, které si může každý libovolně poskládat za sebe. Ta první pak díky použití průklepových papírů jako by naznačovala, že se člověk může odvážit i skrze stránky, někam do hlubin, odkud už ale nemusí být návratu.
Jak to ten člověk myslel, říkám si vždycky, když knížku otevřu a čtu. A protože jsme s Vojtou dobří přátelé, občas si odvážně zkouším odpovídat jeho hlasem něco v tom smyslu, že to jistě myslel přesně tak, jak si to myslím sám, ať si to zkrátka přebere každý po svém.“
Související
-
-
Radek Štěpánek: Houbaření z apokalypsy
Poslechněte si fejeton, který pro Zelný rynk napsal environmentalista, básník a redaktor nakladatelství Host.
-
Radek Štěpánek: Další rok s Gretou
Alena Blažejovská mi řekla, že i když bude můj fejeton odvysílaný v polovině ledna, může mít ještě lehce bilanční charakter a může se v něm skrývat novoroční poselství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
