Orlům mořským se v Čechách zalíbilo. Jak si staví hnízdo a kde je můžeme vidět?

5. únor 2022

Orel mořský je největším dravcem žijícím v Evropě. V České republice byl v 19. století vyhuben a trvalo sto let, než se do české krajiny poseté rybníky zase vrátil. Například v Pardubickém kraji hnízdí šest až sedm párů orla mořského.

Můžete je pozorovat například na Bohdanečských rybnících nebo na Sopřečském rybníku na Pardubicku, kde si pár vystavěl hnízdo obřích rozměrů. Podle ornitologa Tomáše Bělky je zřejmě největší v České republice.

Největší hnízdo v ČR je na Pardubicku

Některé páry orlů mořských jsou skutečně velkými staviteli. A když najdou ve svém revíru ideální strom, hnízdo postaví a v dalších letech stále zdokonalují.

„Hnízdo sopřečských orlů je dva a půl metru vysoké. Tento pár ho stavěl deset let, má dva metry v průměru. Nedávno se jim ale kus odlomil, proto si staví ptáci hnízdo ve vidlici vedlejší borovice. Přinášejí tam větve, které aktivně lámou ze stromů. Taková výstavba hnízda trvá několik měsíců. Začnou na podzim, v zimě práci trochu utlumí, a na jaře zase oba ptáci z páru pokračují. Hnízdo je vystláno trávou, lišejníky, drny, aby pro vajíčka vznikla měkká kolébka,“ popisuje Tomáš Bělka.

Orel mořský

Bohdanečské rybníky lákají dravce při výlovu

Orli jsou si věrní. Jen pokud jeden z ptáků uhyne, dochází k výměně. Na štěstí je v České republice dostatek mladých ptáků, kteří mohou pár doplnit a pokračovat tak v reprodukci.

„Také na Bohdanečských rybnících se orel mořský vyskytuje pravidelně. Je tam i velké hejno jeřábů popelavých. Speciálně v době, kdy se rybník vypouští, se orli na Bohdanečský rybník slétají. A to je potom nádhera pro každého, kdo se přijde podívat,“ popisuje ornitolog.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.