Ombudsmanka varuje před neregistrovanými ústavy pro seniory

„Zařízení zareagovala trošku arogantně. My nejsme žádná sociální služba, nestarejte se o nás, vy jste si zasedli na soukromé zařízení,“ popsala ombudsmanka Anna Šabatová.

Přitom i ta podle jejích slov můžou poskytovat kvalitní péči. Rodina, která pro seniora hledá sociální službu, by si měla její legálnost ověřit v registru poskytovatelů sociálních služeb na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí.

Kraje by pak měly dohlédnout na to, aby nelegální ústavy buďto ukončily činnost, anebo získaly registraci.

Objevené nedostatky podle ombudsmanky Šabatové totiž ohrožují klienty na životě i důstojnosti.

„Klientům jsou odebrány veškeré peníze - nezůstane jim ani těch 15 procent z důchodu, jako je to v registrované službě,“ uvedla Šabatová.

Někdy jsou fyzicky omezování v pohybu. „V jednom zařízení nebyla vůbec noční služba a dvě klientky dosti závislé na péči byly zamčeny každou noc v pokoji a nikdo v tom zařízení nebyl,“ dodala.

Častým příkladem špatného zacházení pak jsou špatná péče o osoby závislé, nízký standard soukromí, finanční odkázanost lidí na poskytovateli, přísný režim, který měl prvky libovůle či omezování ve volnosti pohybu.

„Ze sedmi zařízení, která byla navštívena, již čtyři obdržela zprávu ochránkyně a ve všech případech bylo konstatováno špatné zacházení,“ vedoucí oddělení dohledu nad omezováním osobní svobody Veřejného ochránce práv Marie Lukasová.

Dům pro seniory (ilustrační foto)|foto: Filip Jandourek

Jedním z problematických zařízení bylo i Centrum komplexních služeb pro rodinu a domácnost v Kunštátě na Blanensku. Je to podle Marie Lukasové také první zařízení, které dospělo do stadia sankce.

„Bylo tam zjištěno poskytování ošetřovatelské péče – to znamená už určitého stupně náročnosti – na zcela laickém základě. Podle názoru ochránce strava poskytovaná lidem s různými zdravotními problémy a závislostí na péči nebyla dostatečná,“ vysvětluje Marie Lukasová s tím, že nedostatečná byla i ochrana soukromí klientů a problematické pak jejich omezování v pohybu.

„Dnes poté, co jsme se dočetli zprávu od paní ombudsmanky, jsem šla osobně za svými klienty a všem, kteří jsou schopni pochopit, o čem se bavíme, byli strašně překvapení, že to není pravda. A písemně nám to už všechno sepsali, že to absolutně není pravda,“ ohrazuje se ředitelka Centra komplexních služeb pro rodinu a domácnost v Kunštátu na Blanensku Kristina Černěj.

'Nikdo je tu nedrží'

Kristina Černěj nechce své zařízení registrovat jako ústav, protože trvá na domáckosti prostředí zařízení. „Je tam spousta toho, co se musí splňovat a podle nás úplně zbytečně, bez toho se dá obejít a nese to obrovské finanční náklady,“ dodává Černěj s tím, že jejich zařízení, které sídlí v bývalém kulturním domě s fungující diskotékou v přízemí, není dotováno.

Nelegální provozování sociálních a zdravotních služeb je správním deliktem, který může stíhat krajský úřad. Sankce pak dosahuje až milionu korun, přičemž stíhání může být opakované.

„Jediným úřadem, který tuto činnost může sledovat, kromě kanceláře ombudsmana, může jít do podrobností a šetřit zařízení přímo na místě, jsou krajské úřady. Jsou příslušné podle toho, kde má podnikatel sídlo,“ vysvětluje Marie Lukasová.

Kristina Černěj dodává, že její klienti kdykoli mohou to, že se jim v jejím zařízení nelíbí, říci svým příbuzným nebo ošetřujícím lékařům. „Nikdo je tady nedrží,“ uzavírá.