Oceňuji Mendelův pragmatický a precizní přístup k výzkumu, říká Eichmeier z Mendelovy univerzity

O tom, že se bude věnovat svému oboru, rozhodla náhoda. Pochází ze zahradnické rodiny, studoval střední zahradnickou školu a ke genetice začal tíhnout až při výběru bakalářské práce. „Přišel jsem tehdy pozdě a témata už byla spolužáky rozebraná. Protože jsem nepřišel včas, zůstala už jen složitější témata, která nikdo moc nechtěl. A já jsem si vybral molekulární metody k diagnostice patogenů ovocných rostlin. Jak jsem se začal věnovat sepisování práce, tak mě to pohltilo a zjistil jsem, že to je přesně to, co chci v zahradnictví dělat,“ popisuje proděkan pro vědu a výzkum Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity.

Na historii ve své práci navazuje, ale také na ni občas zavzpomíná. „Vždycky byl cíl zlepšovat kvalitu určitých plodin, Lednice je známá šlechtitelskými programy meruněk, jabloní nebo obilovin. V éře komunismu to bylo jinak – pánové Mičurin a Lysenko genetikou opovrhovali a u nás se pak dělal podle jejich vzoru jiný postup šlechtění. Vědci v té době byli bráni jako záškodníci, přednost dostávali kolchozníci,“ líčí Eichmeier.

„Směr Mendelea je v tuto chvíli jiný, šlechtitelské programy nemáme. Naší hlavní náplní je laboratorní činnost. Pracujeme s nukleovými kyselinami RNA a DNA. Kolegům, kteří se šlechtění věnují, poskytujeme molekulární data. Ostatně to je to, co mě nejvíc zajímá, dívat se pod povrch – bakterie, viry a houby,“ nechá nahlédnout pod pokličku své práce.

Ochrana révy vinné

Středem zájmu jeho výzkumné činnosti je ochrana révy vinné. „Projekt by se dal shrnout takto: z vinohradu, přes sklep až do lahve. Zajímají nás mikroorganismy a houby. Stále ještě sbíráme data, projekt běží až do konce letošního roku. Pro vinaře by to mělo mít výsledek v tom, že když aplikujeme benefitní organismy, tak ochrání révu i ve stresových podmínkách – před škůdci, ale i přílišným teplem a  suchem,“ popisuje.

„Když bychom s patogeny nebojovali, tak vinohradník může přijít nejen o jednu úrodu, ale i o celý vinohrad. Réva vinná a její blahobyt je pro mě číslo jedna.“

A jak vidí Eichmeier Mendelův přesah do současnosti? „To jak byl zaměřený na potvrzení své hypotézy, přistupoval k tomu velmi pragmaticky, precizně a dlouhodobě. Oceňuji to jeho konzistentní bádání v jednom směru. Mimo to, že byl osvícený, tak mě fascinuje i jeho soustředěnost a vytrvalost.“

Na co by se zeptal Johanna Gregora Mendela, kdyby se s ním mohl setkat? Jak vidí Aleš Eichmeier budoucnost zemědělství? To si poslechněte v rozhovoru s Janou Kobylinskou.