Objevte chuť černuchou okořeněných dýňových placiček

25. září 2022

Černucha v kuchyni slouží jako jemnější náhrada pepře. A protože nastal podzim a k němu patří dýně, ochutíme černuchou dýňové placičky. Recept je od autorky květinových kuchařek Jany Vlkové.

Dýňové placičky s černuchovým semínkem chutnají skvěle samotné i jako příloha. „Na podzim jsou dobré s kysaným zelím nebo s mrkvovým salátem. Chybu neuděláte ani kombinací s masem,“ radí Jana Vlková, autorka květinových kuchařek a lektorka vaření z jedlých rostlin.

Pokud neholdujete semínkům černuchy, anebo ve vaší spíži zrovna nejsou k dispozici, můžete místo nich použít i jiné koření. „Hodí se libovolná semínka, která máte rádi, klidně mák nebo kmín,“ ujišťuje lektorka.

Při přípravě mějte u ruky mouku na doplnění. „Množství mouky do těsta záleží na tom, jak je dýně vlhká,“ upozorňuje Jana Vlková, „a placičky se pečou na mouce, tak jak se dřív peklo na kamnech. My to můžeme zkusit na litinové plotýnce.“

Dýňové placičky s černuchovým semínkem

Ingredience
  • Pro 4 osoby:
  • 200 - 250 g pečené dýně hokaidó
  • hladká mouka na zahuštění těsta (asi 200 g) a na poprášení plotýnky
  • 1 vejce
  • špetka prášku do pečiva
  • 1 lžička semínek černuchy damašské
  • sůl, pepř, příp. kurkuma

Dýni zbavenou vnitřních měkkých částí a semínek nakrájíme na větší kusy a upečeme v troubě doměkka. Necháme vychladnout.

Na vál si připravíme hladkou mouku s práškem do pečiva, přidáme vychladlou dýni, vejce a další přísady.

Vypracujeme vláčné hladké těsto, které se nelepí. Necháme chvilku odpočinout.

Vyválíme „hada“, nakrájíme na kousky, v dlani vyválíme kuličky a na válu z nich uděláme placičky.

Pečeme na litinové plotýnce poprášené moukou, nejlépe na okraji kamen, ve kterých se topí dřevem. Lze smažit i na pánvičce jen lehce potřené olejem.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.