O experimentální medicíně v IKEMu

14. červen 2006
Vaše téma

Vaše téma je pro dnešek u konce a shrneme to nejpodstatnější z dnešního celodenního seriálu. Ten se týkal pražského Institutu klinické a experimentální medicíny. Jednoho z nejmodernějších zdravotnických zařízeních v Česku. Transplantace, lékařská péče na nejvyšší úrovni. Nejmodernější lékařské metody. Tím se pyšní IKEM od roku 1971 a za tu dobu se hodně vyvíjel.

Pavel Trunečka: IKEM se zabývá jednak výzkumem a léčením nemocných s kardiovaskulárními onemocněními. Transplantacemi životně důležitých orgánů a poslední centrum je centrum diabetologie a poruch metabolismu. Takže to je hlavní náplň IKEMu za celou tou třiceti pětiletou historii.

Jiří Kokmotos: Takže IKEM má opravdu hodně široké působení. Ale asi nejvíce si ho budou všichni spojovat hlavně s transplantacemi. Konečně v reakci na Vaše téma jeden z posluchačů Josef Votava napsal. Jsem dárcem ledviny pro svého syna. On v sedmadvaceti letech měl smůlu, že mu selhávala ledvina. Byl na dialýze a museli jsme to řešit tak, jak jsem se rozhodl, že mu ji věnuji. Musím říci, že pracovníci IKEMu jsou na nejvyšší úrovni. Netransplantují se ale jenom ledviny. Ale například od roku 1995 se dají transplantovat i játra. Více už doktor Pavel Trunečka z hepatogastroeneteorologie IKEMu.

Pavel Trunečka: Dárce orgánů jater v České republice je zemřelý dárce. Samozřejmě existuje druhá možnost a to je transplantace od živého dárce. Tam zřejmě máte na mysli, že se může přihlásit, což je ale věc, která je zcela výjimečná. My zatím neprovádíme nebo byla provedena v České republice zatím jenom dvakrát. Nezdá se, že by v nejbližších letech bylo nutno se tímto směrem vydat.

Jiří Kokmotos: Do transplantací se může zapojit i kdokoliv z veřejnosti. A to například darováním krve nebo darováním jejich částí. Třeba krevních destiček. Ale i IKEM není jen péčí o pacienty, ale také o bohatém výzkumu. Například na poli transplantací se teď zkouší nová metoda pro diabetiky.

František Saudek: V současné době vyvíjíme metodu transplantace izolovaných Langerhansových ostrůvků, které by mohly v budoucnu orgánovou transplantaci slinivky břišní nahradit jako metoda pro pacienta mnohem bezpečnější a mnohem jednodušší, ale zatím je tato metoda ještě méně účinná než orgánová transplantace pankiátu. Langerhansovy ostrůvky jsou vlastně samotné, drobné orgány uložené ve slinivce břišní, které produkují inzulín. Tuto činnost se snaží pacient s diabetem, který potřebuje insulin, napodobit tím, že odhaduje nebo si měří svoje hladiny krevního cukru a podle toho také hádá a pokouší se metodou pokusu vhodně dávkovat inzulín a to tyto Lanerhansovy ostrůvky umějí mnohem lépe.

Jiří Kokmotos: Říká doktor František Saudek z kliniky diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny. Tak uvidíme, jestli tento nový postup pomůže diabetikům? Ale každopádně dnešní Vaše téma můžeme shrnout tak, že sebelepší zdravotní zařízení nedokáže pomoci tomu, kdo si zdraví ničí sám.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Jiří Kokmotos
Spustit audio

Více z pořadu