Nýznerovské vodopády patří k perlám Rychlebských hor na Olomoucku
Vodopády v údolí Stříbrného potoka najdeme dva kilometry jihozápadně od osady Nýznerov. Díky tomu jsou známy jako vodopády Nýznerovské, i když jejich oficiální jméno je Vodopády Stříbrného potoka. Patří k nejpozoruhodnějším lokalitám Rychlebských hor a zároveň k největším vodopádům jesenického okresu.
Vodopády turisté najdou v malebném kaňonu při soutoku Stříbrného s Bučinským potokem. Nejlepší přístup nabízí modrá turistická značka vycházející ze Žulové. Autem je možné zajet asi kilometr pod vodopády na horní konec Nýznerova a odsud pokrčovat necelý kilometr pěšky.
Cesta pomalu přichází do úzkého údolí. Zhruba po kilometru přechází po unikátním německém mostě s dřevěným hrázděním přes Bučinský potok. Prudké schodiště pak zavede turistu do kaňonovité soutěsky chráněné od roku 1965. Na jejím dně se voda valí kaskádou přes stupeň o celkové výšce asi čtrnáct metrů.
Voda se tam pění, vytváří mlhu a stále víří jako v obrovské pračce. Vlivem vymílání skály vířivým proudem vody se zde vytvářejí jámy, mísy a tzv. obří hrnce různých tvarů a až několikametrových průměrů.
Kde se tady vzaly vodopády?
Za vznik vodopádů může geologická stavba podloží. Stříbrný potok zde totiž zdolává práh odolných hornin přecházejících šikmo z jednoho břehu údolí na druhý. Vytváří zde jakýsi schod, který musí vodnatý potok překonat právě v oné kaskádě.
Stříbro ve jménu potoka připomíná minulost, která souvisí s někdejší těžbou. Kromě stříbra se tu navíc těžívalo i zlato. Asi ve300 metrůdlouhém úseku jsou v nivě potoka četná rýžoviště. Geologové zdejší materiály rozdrtili na rudný šlich a postupným tavením odhalili přítomnost zlatinek. Najít je můžeme i v potoce, a to hlavně v přítocích protékajících horninovým prostředím svorů.
Lesy okolo jsou hluboké a protkané mnoha stezkami. Od vodopádů se dá vystoupat na sedlo Peklo. Cesta je nejen tajemná, ale i pekelně prudká. Ještě dál se pak můžeme vydat až na vrchol Smrku, 1125 metrů vysoké nejvyšší hory Rychlebských hor. Odsud vychází hřebenová trasa směřující na jednu stranu do Lipové a na Ramzovou, ale také přes celý hřeben hor až do Bílé Vody.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚MUDr. Kandidát‘ táhne a hnutí ANO to ví. I proto v senátních volbách sází primárně na zdravotnictví
-
Vlivná pražská firma se přiznala k manipulaci, zakázku za 20 milionů domlouvala u úředníka v kanceláři
-
Volební průvodce: Co všechno si vzít s sebou do volební místnosti? A co když se tam nemohu dostat?
-
Skandály, Trump a Latinos. Texas by mohl mít poprvé po téměř 40 letech demokratického senátora








