Nová výstava Vlastivědného muzea v Olomouci se věnuje Hedvábné cestě z Asie do Evropy

„Jsou vystaveny předměty nebývalé hodnoty, které tady potkáváme pouze ojediněle,“ říká o výstavě archeolog Lukáš Hlubek z Vlastivědného muzea. Expozici pojal geograficky, jako symbolickou cestu ze západu na východ.

„Na jedné straně se nachází Římská říše a na druhé straně výstavního sálu se nachází čínské císařství. Obě dvě impéria svoje hranice ochránila pomocí monumentálních systémů. A obě nahlížela na lidi, kteří žili za jejich hranicemi, jako na barbary. To mají obě říše společné. Probíhaly mezi nimi nejrůznější obchodní kontakty. Víme o tom, že nejen hedvábí, ale i koření nebo drahé kamení z Asie se dostávalo až do Evropy. Neznáme ale přesnou protihodnotu, co evropské země posílaly dále na východ,“ popisuje Hlubek.

Počátek obchodování začíná podle historiků výrobou hedvábí, tedy zhruba ve 2. století před naším letopočtem. Hedvábná cesta však existovala mnohem dřív a byla především cestou drahokamů a koření.

Exponáty pochází ze soukromé sbírky

V expozici najdeme podle jejího autora Davida Majera opravdové unikáty: „Soubor 15 mincovních pokladů, které pocházejí všechny z oblasti střední Asie. Takže máme na jednom místě řekněme 1500 let dějin středoasijského mincovnictví. Nevím, jestli někde jinde ve střední Evropě existuje podobná expozice.“

Hedvábná cesta - Vlastivědné muzeum v Olomouci|foto: Blanka Mazalová

Všechny předměty jsou ze soukromé anonymní sbírky a jedná se o originály. „Pokud vystavujeme předměty v kopii, tak to uvádíme v popisce. Těch kopií je tu opravdu na prstech jedné ruky. Je tu zhruba 200 předmětů, všechny pocházejí z jedné soukromé sbírky. Podle mě je to nejuniverzálnější soukromá sbírka zaměřená na prezentaci tématu dálkových obchodních cest, podle mého názoru nejen u nás,“ dodává Majer.

Hedvábná cesta nebyla jen spojnicí kulturní a obchodní, ale také náboženskou. I v expozici uvidíme na jednom místě Davidovu hvězdu, půlměsíc a kříž.