Nohavica: Nakonec po nás, kteří skládáme a píšeme, zůstane jedno LP a na něm 12 písniček

9. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jarek Nohavica ve studiu Českého rozhlasu Brno
0:00
/
0:00

Když se řekne Nohavica, tak už není potřeba dodávat, že není řeč o našem oblečení. Zpěvák Jaromír Nohavica, kterému se přezdívá moravsko-slezský bard, tvrdí, že na každou písničku přijde její pravá chvíle.

Beznadějně vyprodané koncerty, hudební ocenění a láska k fotbalu, to jsou věci, které sice nedostatečně, ale přece jenom charakterizují tohoto básníka a písničkáře.

V 8 letech psal první básničky, kytaru dostal ve 12 letech. „Když to řeknu takhle pateticky: kytara mi byla přidělena shora. Jakmile jsem se naučil první akordy, po týdnu už jsem psal první písničky,“ vzpomíná Nohavica.

Kraj razovity

Co se mu vybaví, když se řekne severní Morava? „Dobří a přímí lidé, kteří to nemají snadné a nebojí se říct, co si myslí.“ Sám je jedním z nich: „Moje životní epicentrum, to je Ostrava, Opava, Těšín.“

Rád píšu, když dům spí

Řadí se Jaromír Nohavica do skupiny ranních ptáčat nebo naopak nočních sov? „Nějak se přihodilo, že jsem sova. Když skládám a píšu, tak mám rád ticho… celý dům spí. Se všemi se rozloučím, dáme si pusu a já jdu nahoru do podkroví, kde mám krásné ticho. A pak taky později vstávám. Třeba kamarád Petr Hapka, ten to měl celé obráceně a vstával ve dvanáct,“ dodává s úsměvem Nohavica.

Ovšem i s brzkým vstáváním má své zkušenosti. „Když jsem jako mladý kluk dělal ve vítkovických železárnách – mimochodem asi 700 metrů od místa, kde mám teď svůj klub Heligonka – tak jsem vstával na ranní šichty.“

Čtěte také

Swingová spolupráce

Mezi jeho nejnovější hudební počiny patří spolupráce s B-Side bandem a na albu Folk Swings, kde má hned tři nahrávky. Nohavica bez váhání na nabídku kývnul. „Kluky znám a vím, jak hrají. Jsem hrozně rád, že jsem do toho projektu šel, protože jsem si to užil a líbí se mi i ten výsledek! Mrzí mě, že se toho nedožil můj táta, protože on byl velký swingař.“

Máma mi na krk dala klíč

„Když začalo na jaře to volno, tak jsem si říkal, že dokončím desku, kterou jsem měl rozdělanou. Ale v květnu a červnu jsem byl tak zoufalý z toho všeho kolem nás, že jsem nenašel tu sílu. Až po prázdninách jsem se dostal do studia. Natočil jsem novou desku, která se v tuto chvíli už lisuje a připravuje se obal. Někdy za 14 dní by se mohla objevit venku,“ říká o svém novém albu ostravský rodák.

Deska je výjimečná v tom, že se v ní Nohavica vrací ke svým začátkům. „Jen já, kytara a zpěv. Všechny písničky jsou jen takto bez aranží.“

„Udělal jsem si nedávno pořádek ve svých písních, takže zhruba vím, kolik jsem toho napsal. Pro jiné zpěváky jsem napsal 180 nebo 200 textů. Těch svých jsem napsal asi 480, ale spousta z nich je nedokončených nebo takových, které ani nepouštím ven. Ovšem opravdu dobrých písní člověk napíše hrozně málo.“

Odkud pramení jeho inspirace? Jaký je podle něj rozdíl mezi swingem a folkem? Poslechněte si celý rozhovor, jehož součástí jsou i zbrusu nové nahrávky z chystaného alba Máma mi na krk dala klíč.

autoři: Jana Kobylinská , lop | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, šéfredaktorka Radia Wave

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.