Nízkoprahové centrum na pražském Žižkově propojuje Romy s majoritou

23. září 2017

Husitské centrum o.p.s. bylo založeno v roce 2001 iniciativou několika členů tehdejšího vedení pražské diecéze Církve československé husitské. Pokračuje Gerhard Hadi:

Táňa Jírová pracuje v nízkoprahovém centru již několik let. Jak sama říká, byl to určitý entuziasmus, založit právě takové centrum:

„Před třinácti lety tady naši přátelé a část našich zaměstnanců zakládali nízkoprahový klub pro děti a mládež. Celé to vzniklo spontánně. Přes léto jsme si chodili hrát hlavně s romskými dětmi na ulici, a když přišla zima, tak jsme pronajali část místního kostela. Před pěti lety jsme dostali do správy celý kostel a od té doby tady zřizujeme komunitní centrum. Otevřeli jsme ještě několik vedlejších programů.“

Pro koho je komunitní centrum určeno? Kdo sem může přijít?

„Kromě toho, že v rámci sociálních služeb pracujeme v nízkoprahovém klubu s dětmi od šesti do dvaceti šesti let, máme ještě klub pro rodiny, který se jmenuje Husátko. Pomáháme hlavně maminkám v krizových situacích a jejich dětem s přípravou do školy a do školky.“

Tzn., že pokud jsou lidé v hmotné nouzi, tak se na vás mohou obrátit a vy jim pomůžete?

„Ano. Buď pomůžeme přímo my, anebo máme hodně navazujících organizací, právníky, poradce, i na oddlužení poradce. Tedy můžeme toho člověka přeposlat, nebo i doprovodit.“

Klientům chystáte i různé integrační programy nebo projekty?

„Tím je například společný tábor, kam společně jezdí české a romské maminky se svými dětmi. Romské maminky z komunity vaří jídlo, seznamujeme se tak s romskou kulturou skrze tradiční pokrmy. Máme vlastní dětský taneční soubor Gitanne.“

Centrum má rovněž k dispozici zahradu, kam může přijít široká veřejnost a společně uvařit komunitní oběd. Toho se vždy ujme nějaký dobrovolník.

Společné vaření

„Děláme různé duchovní programy, třeba kombinujeme českou a romskou spiritualitu. Pořádáme česko-romské bohoslužby, kde část liturgie je v češtině a část v romštině, něco se zpívá česky, něco romsky.“

Kolik lidí pro vás pracuje? Máte nějaké dobrovolníky? Jsou to převážně Romové, nebo i lidé z majority?

„Naši dobrovolníci jsou převážně z majority, ale máme i dva romské dobrovolníky. Celkem nás tu pracuje pět.“

A jak se v centru líbí místním dětem?

„Chodím sem každý den.“

„Já tu strašně ráda kreslím.“

„Chodím sem od pondělka do pátku a nejvíc se mi líbí, že si tu můžu zahrát pink ponk.“

„Nejraději tady hraju fotbal.“

„Chodím sem asi čtyřikrát do týdne.“

„Nejraději si tady hraju s tetama a jinak maluju.“

A pokračuje Táňa Jírová: „Všichni jsme tady na Žižkově bydleli a viděli jsme děti, jak sedí na ulici a nemají co dělat. Chtěli jsme jim zaplnit volný čas. Přijmout je a ukázat jim, že ne všichni Češi Romy opovrhují, že je neodsuzujeme jenom proto, že jsou Romové, ale že spolu můžeme mít přátelské vztahy. Pracuji tu dvanáct let a za tu dobu mi pod rukama odrostly děti, z nichž některé už mají vlastní děti. Stali jsme se tady součástí komunity, za což jsme rádi a je nám tady dobře.“

autor: Gerhard Hadi
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.