Nevšední koledy u nás a ve světě a jejich sběratel Pavel Svoboda

Vánoční čas končí první neděli po svátku Tří králů, a do té doby se stále zpívají koledy. Slovo „koleda“ je všeslovansky rozšířeno, praslovanština jej přejala z latinského calendae (což je první den v měsíci) a pohanští Slované slovem koleda označovali slavnosti spojené se zimním slunovratem.

U nás se koledy zpívají především o Vánocích, ale vůbec to není zvykem všude a koleda nemusí být jen romantická vánoční píseň s náboženskou tematikou. Koledy mohou být i veselé, laškovné, skočné a se zcela světskými texty.

Jednu z největších sbírek koled na světě vlastní právník a sběratel Pavel Svoboda, muž, který byl ministrem, předsedou legislativní rady vlády a až do roku 2019 také významným europoslancem. Jeho kolekce koled z celé planety čítá přes tisíc položek včetně kuriozit, jako jsou např. koledy hurónských Indiánů.

Pavel Svoboda už dvě sbírky koled vydal knižně. A protože toho o koledách spoustu ví, vypravila se za ním na tříkrálovou návštěvu Markéta Ševčíková. Pouštěli si ty nejzajímavější v podání Nových pěvců madrigalů a komorní hudby za řízení Miroslava Venhody a také v podání Musici Bohemici pod vedením Jaroslava Krčka. Poslechněte si v pořadu Folklorní notování.

Spustit audio