Nemohli chodit do Hradiště, tak si postavili vlastní školu. V Kněžpoli vzdělávají už 200 let

První školní budova byla postavena v roce 1811.

Kněžpole na Uherskohradišťsku je další v řadě obcí Dolnomoravského úvalu. Leží v rovinatém a úrodném kraji asi 7 km od Uherského Hradiště nedaleko Moravy. Prostor mezi řekou a obcí vyplňuje kus nádherné přírody. Na ploše 330 ha je tam Kněžpolský lužní les.

Od roku 2005 je v národním seznamu evropsky významných lokalit a jeho součástí jsou ještě dvě přírodní rezervace, jedna se jmenuje Kanada a druhá Trnovec. Jsou domovem ohrožených a vzácných živočichů a rostlin, proto byly vyhlášené jako chráněné přírodní oblasti.

Žijí tam třeba vzácné druhy žab – rosnička zelená, skokan ostronosý, taky užovka obojková a objevil se i bobr evropský. Na začátku jara prý celý les zakryje zelený koberec česneku medvědího, to mi potvrdili přírodovědci, a také jsem se od nich dozvěděla, že v Kněžpolském lužním lese rostou kotvice plovoucí, bílé lekníny, žluté kosatce a další vzácné květiny.     

Do Kněžpolského lužního lesa chodí lidé na procházky a mohou místem projíždět i na kole, samozřejmě po cyklistické stezce. Vede v jeho krajní části a dá se po ní dojet až na dálkovou Moravskou stezku nebo přímo do Kněžpole.   

Trasa vede kolem nejstarší památky kostela sv. Anny z poloviny 19. století. Původně to nebyl kostel ale kaple a do dnešní podoby byla přestavěna až koncem 90. let minulého století. Kousek od kostela je budova školy. Školství v Kněžpoli má více než dvousetletou historii. První školní budova byla postavena v roce 1811.

Předtím místní děti chodily do farní školy do Bílovic, potom asi dvacet let do Uherského Hradiště. Tamním pánům se ovšem nezamlouvala přítomnost dětí z poddanské vesnice v městské škole a doporučili, aby si Kněžpolané postavili vlastní, stalo se a od té doby škola funguje.  

Když už jsem zabrousila do historie, přidám ještě pár faktů.   

1220 – to je rok první písemné zmínky, v roce 2020 obec bude mít 800 let.

Začátkem 20. století – při regulaci potoka Březnice byl na jeho dně nalezený kamenný sekeromlat ze 4. tisíciletí před n. l.

V roce 1967 – při zemních pracích ve vodárně v hloubce 2,5 m byla objevena pánevní kost mamuta. Těžba štěrku ve slepém rameni řeky Moravy v roce 1975 přinesla další důkaz o pradávné minulosti úlomek mamutí lopatky, byl v 4metrové hloubce. Unikátní byl ještě v roce 1989 nález hrobu franckého bojovníka

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.