Nemohl bych být vegetarián, nevydržel bych bez masa ani den, směje se řezník Jůza
Zabíjačky a domácí výroba uzenin provázejí Josefa Jůzu už od dětství. Patří totiž ke třetí generaci řezníků a navazuje v řeznickém řemesle na své předky. Letos byl vyhlášen jihomoravským živnostníkem roku.
„Řezník by měl mít pořádné ruce, protože řezničina je těžká práce. Minimálně by je měl mít čisté!“ směje se.
Do jeho krámku mu občas chodí nakupovat i lidé, kteří patří k vegetariánům. Má pro ně ale pochopení. „Neodsuzuji to, ale já bych to nevydržel ani den!“
Josef Jůza je pyšný na to, patří do třetí generace řezníků, a že může navazovat na tradici svých předků. „Můj dědeček se vyučil řezníkem v roce 1950, pak se vyučil otec a pak já. Sice jsem chtěl být kosmonaut, ale to nevyšlo,“ říká Josef Jůza a dodává, že ho k řemeslu nasměroval dědeček. „Už jako malý kluk jsem viděl, jak se dělá zabíjačka, a to rozhodlo o tom, že jsem se stal řezníkem.“
Co se naučil Josef Jůza od svých předků? Jak se liší současná řezničina od té, kterou ho učili? A byla někdy doba, kdy na jeho jídelníčku chybělo maso? Poslechněte si o řeznickém řemesle v Apetýtu s Lucií Hostačnou.
Související
-
Chcete mít jistotu, že opravdu jíte maso? Pro mleté si raději dojděte k řezníkovi
Boloňské špagety, lasagne nebo burgery. Opravdu se do mletého masa semele všechno, co se dá? Pořad A DOST! TelevizeSeznam.cz a Státní veterinární ústav hledaly odpovědi.
-
Řezník Tomáš Černý udržuje během zabijačky staročeské tradice
Tomáš Černý už ve svých šesti letech prohlašoval, že se stane řezníkem. Do řeznického řemesla ho v dětství zasvěcoval dědeček.
-
V Česku chybí 5000 řezníků. „Máme málo učňů, problém bude i v budoucnu,“ varuje Jan Katina
Jíme stále více masa. Průměrný Čech předloni snědl víc než 43 kg vepřového, skoro 30 kg drůbežího a 9 kg hovězího. Řezníků ale ubývá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.