Někdy nemůžeme zachránit všechny, člověk není pánbůh, říká záchranářka Michaela Richtrová
Lékařka záchranné služby a držitelka prestižního Zlatého záchranářského kříže Michaela Richtrová se ocitla jako pomáhající lékař v ukrajinských příhraničních oblastech během války. „Jakmile začal konflikt, tak jsme byli vysláni, abychom pomohli Košické záchranné službě, protože spousta doktorů odešla zpátky na Ukrajinu. Zajišťovali jsme péči i o lidi, kteří přecházeli z Ukrajiny na Slovensko,“ popisuje svou zkušenost záchranářka.
„Můj nejemotivnější zážitek byl, když jsme transportovali onkologicky nemocné dítě zpět k mamince na Ukrajinu, aby u ní mohlo zemřít,“ říká smutně.
Jak se dívá na situace, které nemají šťastné konce? „Myslím si, že je důležité se potom na tu situaci podívat zpětně. Jestli tam mohlo být něco jinak, já mohla ještě něco udělat. Pokud zjistím, že v ne, tak to člověk přijme jako fakt. Tyto věci se bohužel dějí a nemůžeme zachránit všechny, člověk není pánbůh.“
Její hlavní pracovní náplní je však péče o dětské pacienty. „Jsou to neuvěřitelně čisté osoby. Když se jim uleví, dají vám to intenzivně najevo,“ popisuje Richtrová praxi v dětské nemocnici.
Jak v případě dětských pacientů pomáhá vlídné slovo a humor? Vrací se povyrostlí dětští pacienti, aby lékařům poděkovali? Potřebuje i záchranář někdy vyhledat odbornou podpůrnou pomoc? Poslechněte si rozhovor!
Související
-
Tým jihomoravských záchranářů převzal ocenění za zásah po loňském útoku sekerou v Tišnově
Šestice záchranářů a lékařů jihomoravské záchranné služby na Pražském hradě převzala z rukou prezidenta Miloše Zemana Zlatý záchranářský kříž.
-
Zdravotníci, technici a kynologové. Čeští záchranáři vyrazili na pomoc Turecku
Čeští záchranáři vyrazili na pomoc do zemětřesením zasaženého Turecka. Jaké je složení tzv. USAR týmu a jak jejich práce probíhá?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
