Nejvýznamnější slavnost křesťanského roku. To je Velikonoční neděle, dílo bylo dovršeno

Zmrtvýchvstání Páně, Boží hod velikonoční, nebo jen Velikonoční neděle. Taková jsou pojmenování pro nejvýznamnější slavnost křesťanského církevního roku.

Kristus svým zmrtvýchvstáním dovršil podle věřících Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Dopolední nedělní mši předchází noční Velikonoční vigilie. Tu už mají křesťané za sebou. O tradiční liturgii na Boží hod velikonoční vyprávěl farář František Sedláček v Poutním chrámu Narození Panny Marie ve Štípě na Zlínsku.

Velikonoční neděle je posledním dnem takzvaného třídení (triduum), které začíná Velkým pátkem, připomínajícím ukřižování Ježíše Krista, a pokračuje Bílou sobotou, kdy vpodvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení.

Na Bílou sobotu hoří ohně, Je to symbol světla, které přišlo s Kristem do světa

00548874.jpeg

Dnes je Bílá sobota. Církev jí někdy nazývá aliturgickým dnem, protože se dnes zásadně neslaví mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a případně svátosti smíření. Hlavním obřadem je tak noční vigilie, bdění.

V kostelích se zvoní třikrát. „Jo úcta nejsvětější trojice,“ říká František Sedláček. A v kostelích zní exsultet. To je podle Sedláčka název velikonočního hymnu, který zpívá jáhen na začátku velikonoční vigilie. Jedná se o oslavný zpěv na velikonoční svíci čili paškál, která je znamením vzkříšeného Krista.

K neděli patří také svěcení velikonočních pokrmů, jako je beránek, mazanec, vejce, chleba, víno. Každá návštěva dostala v minulosti kousek z posvěceného jídla. Pečou se také velikonoční beránci.

autor: pes

Související