Nejvýznamnější slavnost křesťanského roku. To je Velikonoční neděle, dílo bylo dovršeno

Zmrtvýchvstání Páně, Boží hod velikonoční, nebo jen Velikonoční neděle. Taková jsou pojmenování pro nejvýznamnější slavnost křesťanského církevního roku.

0:00
/
0:00

Kristus svým zmrtvýchvstáním dovršil podle věřících Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Dopolední nedělní mši předchází noční Velikonoční vigilie. Tu už mají křesťané za sebou. O tradiční liturgii na Boží hod velikonoční vyprávěl farář František Sedláček v Poutním chrámu Narození Panny Marie ve Štípě na Zlínsku.

Velikonoční neděle je posledním dnem takzvaného třídení (triduum), které začíná Velkým pátkem, připomínajícím ukřižování Ježíše Krista, a pokračuje Bílou sobotou, kdy vpodvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení.

Na Bílou sobotu hoří ohně, Je to symbol světla, které přišlo s Kristem do světa

00548874.jpeg

Dnes je Bílá sobota. Církev jí někdy nazývá aliturgickým dnem, protože se dnes zásadně neslaví mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a případně svátosti smíření. Hlavním obřadem je tak noční vigilie, bdění.

V kostelích se zvoní třikrát. „Jo úcta nejsvětější trojice,“ říká František Sedláček. A v kostelích zní exsultet. To je podle Sedláčka název velikonočního hymnu, který zpívá jáhen na začátku velikonoční vigilie. Jedná se o oslavný zpěv na velikonoční svíci čili paškál, která je znamením vzkříšeného Krista.

K neděli patří také svěcení velikonočních pokrmů, jako je beránek, mazanec, vejce, chleba, víno. Každá návštěva dostala v minulosti kousek z posvěceného jídla. Pečou se také velikonoční beránci.

autor: Pavel Sedláček

Související