Nejsou ani vysoké, ani dlouhé. Přesto Satinské vodopády uchvátí atmosférou a dravostí horské vody
Satinské vodopády jsou přírodní památka poblíž Malenovic na Frýdecko-Místecku. Nacházejí se sice na turistické stezce, přesto jsou tak trochu ukryté v hluboké skalní rokli. Vodopády na horském potoku jménem Satina sice nejsou nijak velké, ale za výlet rozhodně stojí. Ostatně oblíbeným výletním místem byly prý už v 19. století.
Místní turistická centra vodopády s oblibou prezentují coby unikátní přírodní úkaz a zajímavý turistický cíl. Už jen kvůli dobrodružnému sestupu k nim. „Satinské vodopády jsou vlastně v patnáct metrů hluboké rokli,“ říká Renata Kotalová z Turistického informačního centra ve Frýdlantu nad Ostravicí.
Vodopády jsou místem, které nabízí romantiku, dobrodružství i opravdu zajímavé kulisy pro milovníky fotografování. „Určitě je to velice fotogenické místo, s velkou návštěvností. Každý turista, který stoupá na Lysou horu, nesmí tohle místo zapomenout navštívit,“ potvrzuje Renata Kotalová.
„Jenom musím upozornit, že ten vodopád je vysoký asi jeden a půl metru, a očekávání mnohých je ohromné. Ale tady příchozí nadchne spíš ta celková atmosféra místa, respektive skála nebo ten hluboký kaňon říčky Satiny, který je opravdu nádherný. Divokost té vody a divoká příroda kolem,“ dodává průvodkyně.
Sestup do lednice
Horská Satina pramenící pod Lysou horou je vůbec velmi pozoruhodným tokem. Přímo od vodopádů to ale není vidět. „Zajímavostí jsou kaskádovité přítoky nad Satinskými vodopády. Po celém toku je ta říčka divoká a zajímavá,“ popisuje průvodkyně řadu přibližně metrových vodopádů.
Voda Satiny je velice studená a to ovlivňuje i teplotu v rokli. Návštěvník se tak během chvilky ocitne v místě, kde je znatelně chladněji a kam kvůli hustým lesům dopadá jen malá část slunečního svitu. I to dělá kouzelnou atmosféru. Hra světel, stínů a zvuků tekoucí vody. V létě poskytuje místo příjemný chládek. Na podzim je pak doslova rájem pro fotografy.
Odborníci považují horní tok Satiny za jeden z nejdelších a nejnázornějších příkladů skalních koryt v moravské části Karpat. V soutěsce se dochovaly lesní porosty s přirozenou skladbou dřevin, převažují kyselé bučiny a druhově bohaté suťové lesy.
Přímo v toku monitorují ochránci přírody řadu bezobratlých živočichů, mezi nejvzácnější nálezy patří tři druhy chrostíků. V roce 2006 byla Správou Chráněné krajinné oblasti Beskydy zřízena Přírodní památka vodopády Satiny.
Bestiář a Korýtko
Pokud se vydáte do Beskyd, k vodopádům potoka Satiny se můžete dostat po části zajímavé naučné stezky nazvané Lysohorský bestiář. Na první tabuli z originálním výtvarným designem narazíte už v Malenovicích.
Názvem stezka odkazuje k mytickým středověkým ilustracím, k prostudování ovšem nabízí zcela reálné obyvatele Podbeskydí. Průvodci jsou totiž zvířata žijící v lesích pod Lysou horou. Zástupce živočišné říše navíc stezka vyobrazuje v originálním kovovém zpracování.
Zajímavým místem na trase je také takzvané Korýtko, umístěné vlastně hned nad Satinskými vodopády. „Je to dubové koryto, do kterého vtéká voda z potůčku. Teče kolem Ondrášovy skály a k místu se vážou mnohé pověsti,“ dodává Renata Kotalová. Třeba ta, podle které byl u Ondrášovy skály zvolen pověstný Ondráš vůdcem zbojnické družiny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
