Nejistá budoucnost Mosilany: Brněnský magistrát musí znovu řešit žádost o demolici

Památkáři z brněnského magistrátu musí řádně posoudit, jestli povolí či odmítnou bourání bývalé Mosilany. Nařídil to jihomoravský krajský úřad. Soubor starých textilních továren v širším centru města vlastní soukromý investor. Areál chce zrekonstruovat, domy kvůli špatnému stavu zbořit a postavit místo nich byty, obchody. Proti jsou někteří historici, architekti i Národní památkový ústav.  Nelíbí se to ani potomkům rodiny Tugendhatů, které část areálu v minulosti patřila.

„Ve chvíli kdy začal ten spor, nebo diskuze o budoucnosti areálu Mosilany, tak jsme se obrátili i na rodinu Tugendhatů,“ vysvětluje etnolog, krajský zastupitel za TOP 09 a člen spolku Za Brno Michal Doležel okolnosti toho, jak se stalo, že koncem března dorazil na brněnský magistrát dopis od potomků rodiny Tugendhatů. „A oni poslali vyjádření, ve kterém jasně dávali najevo, že nesouhlasí s demolicí toho areálu a že je i jaksi šokovalo, jak se k tomuto odkazu přistupuje,“ dodává Doležel.

Mosilana, která vznikla po druhé světové válce sloučením více továren, má rozlohu asi čtyři hektary. Stojí mezi Špitálkou, Křenovou a Vlhkou ulicí. Protéká tudy Svitavský náhon, takzvaná Stará Ponávka. Jednou z dominant oblasti jsou sytě červené domy. Areál patří firmě Financial Consortium, která oznámila, že chce areál rekonstruovat, postavit tam byty, obchody a kanceláře, a zchátralé budovy kvůli jejich špatnému stavu zbourat.

V tu chvíli se zformoval spolek Za Brno, který se rozhodl za ohrožené kulturní dědictví města bojovat. Jeho členkou je třeba spisovatelka Kateřina Tučková, která se tématu takzvaného moravského Manchesteru věnuje. „Takovéto stavby, které nejsou památkově chráněné, protože jsou to industriální stavby, těch je celá řada. Říkali jsme si, že v mnoha případech jde o poslední šanci, jak s nimi naložit a vrátit je zpátky na mapu Brna,“ myslí si spisovatelka a historička umění.

Čtěte také

Majitel areálu nicméně požádal o demolici. Stavební úřad Brna-středu k tomu měl jeden z podkladů od magistrátního odboru památkové péče. Ten se k možné památkové hodnotě či ochraně areálu Mosilany nevyjádřil, tím pádem ale jako by s bouráním souhlasil. Některým členům spolku za Brno ani Národnímu památkovému ústavu se to nelíbilo a požádali magistrátu nadřízené památkáře z jihomoravského krajského úřadu, aby postup brněnského magistrátu přehodnotili. Ti před pár dny rozhodli.

„Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor kultury a památkové péče zrušil fiktivní závazné stanovisko vydané Magistrátem města Brna, který souhlasil s demolicí objektu Mosilany. Vracíme to prvoinstančnímu orgánu k novému zpracování, protože rozhodnutí, které úředníci vydali, mělo právní vady. Navíc ministerstvo kultury chce nejhodnotnější části areálu zpamátnit, protože se jedná o cennou a důležitou architekturu,“ potvrzuje mluvčí kraje Alena Knotková.

Vyjádření

V rozhodnutí, které má Český rozhlas k dispozici, stojí například to, že magistrátní odbor památkové péče svým postupem zpochybnil důvěryhodnost celého řízení. I s ohledem na to, že ministerstvo kultury zahájilo proces zpamátnění části diskutovaných továren. „Podle zákona o státní památkové péči nelze věc, která je předmětem řízení o prohlášení za kulturní památku, v průběhu tohoto řízení zničit nebo poškodit,“ doplňuje Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury, že resort už s procesem prohlášení části areálu za kulturní památku začal.

Magistrátní úředníci se kritice brání. „Magistrátní Odbor památkové péče demolici budov v areálu bývalé Mosilany věcně vůbec neposuzoval, žádný souhlas s jejich odstraněním nebyl vydán. Uplynutím třicetidenní lhůty pro vydání závazného stanoviska došlo přímo ze zákona k tzv. fikci souhlasného závazného stanoviska. To se stalo v dubnu. Ministerstvo kultury oznámilo zahájení správního řízení o prohlášení části budov za památky až v květnu,“ tlumočí názor odboru památkové péče Kateřina Gardoňová z tiskového střediska magistrátu.

Magistrátní památkáři se teď po zásahu nadřízeného kraje musí k demolici vyjádřit. Do té doby bude žádost investora ležet na stavebním úřadu Brno-střed. „O demolici teď nemůžeme rozhodnout, protože nám chybí zásadní dokument, a to je závazné stanovisko Odboru památkové péče Magistrátu města Brna,“ upřesňuje mluvčí radnice Kateřina Dobešová.

Špatný stav budov

Firma Financial Consortium celou záležitost blíže nekomentuje. Projektový manažer Ladislav Všetečka odkázal na svá dřívější vyjádření do médií. Třeba České televizi řekl, že v domech dosluhuje elektřina, do střech domů zatéká a ve špatném stavu je kanalizace. Později uvedl, že firma zvažuje v jednom z menších domů zřídit muzeum vlnařského průmyslu.

Čtěte také

Na konkrétních plánech se s developerem pokouší dohodnout politické vedení Brna, které cíleně pozastavilo změnu územního plánu potřebnou pro proměnu celé lokality. „Můj osobní názor je takový, že by bylo nejvhodnější zachovat alespoň tu zadní část Mosilany směrem k ulici Špitálka včetně těch cihlových budov, které tvoří urbanisticky jednotný areál. Pokud by se tato část oddělila od další části areálu, tak by to bylo jednoduše zastavitelné, oni by měli k dispozici tu bytovou část a toto by bylo odděleno. Ale je otázka, zda jsou schopni to využít pro své účely, anebo budeme muset najít jiné řešení,“ uvažuje radní Filip Chvátal z KDU-ČSL, který vede pracovní skupinu, která se problematikou Mosilany zabývá. Její členové se znovu sejdou koncem června.

Zachování Mosilany

O zachování alespoň části bývalé Mosilany usiluje i spolek Za Brno. Dnes odpoledne k tomuto tématu pořádá odbornou konferenci architektů, historiků a památkářů. „Mosilana je v podstatě posledním symbolem Moravského Manchesteru v Brně. Nepodařila se zachránit Vlněna před několika lety, předtím se také nepodařila celkově zachránit Vaňkovka, a toto je jeden z posledních ucelených areálů. Není to tak, že bychom chtěli nějak hermeticky uzavřít areál a věnovat ho památkové péči, ale diskuze na té konferenci by se měla také věnovat tomu, jak přistoupit k zásadní konverzi, v jaké míře budovy zachovat a v jaké míře dovolit stavebníkovi přestavět celý areál,“ objasňuje jeden z cílů konference člen spolku, architekt a opoziční zastupitel Brna-středu za hnutí Žít Brno Gabriel Kurtis.

Na diskuzi mají vystoupit i zástupci Brna a účast podle Kurtise přislíbili i zástupci investora. On-line přenos začíná v 17 hodin na facebookové stránce spolku Za Brno.

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio

Související