Naše babičky a prababičky přešívaly oblečení do roztrhání. Dnes je v módě trendem udržitelné oblečení a upcyklace

„Nejudržitelnější oblečení je to, co máme ve skříni. Když si něco opravíme nebo přešijeme, vážíme si toho mnohem víc,“ myslí si mladá oděvní návrhářka Veronika Dušková. Stejně jako Daniel Weber se věnuje udržitelné módě a upcyklaci (přeměna starých a nepotřebných produktů na produkty s vyšší užitnou hodnotou, pozn. red). Jako materiál pro své modely využívají například metráže ze zrušených oděvních podniků, certifikovaných látek, přešívají staré oblečení či nakupují v secondhandech. 

Udržitelnost a fast fashion

Svou tvorbou by chtěli mimo jiné upozornit na negativní dopady současného oděvního průmyslu. „V honbě za ziskem vyprodukují obchodní řetězce až 24 kolekcí ročně. Dřív bývaly kolekce dvě. Oděvní průmysl tak silně zatěžuje životní prostředí a problémem je i neetické zacházení se zaměstnanci v zemích třetího světa,“ vysvětluje Weber.

Zatímco dříve se podle něj oblečení přešívalo z nutnosti, protože nebyl materiál ani finance, dnes se udržitelná móda a upcyklace staví do protikladu ke konzumnímu stylu života, jaký žijeme. „Udržitelnost a ekologie je něco, co naše generace hodně řeší. Hledáme lepší alternativy,“ říká Weber.

Módní začátky

Čtěte také

Outdoor ze sekáče a lokální fashion design: udržitelný šatník podle designérky Ivy Burkertové

S módou začali oba mladí tvůrci velice brzy. „Naučil mě šít taťka a babička, ale většinu jsem se naučila sama – vlastními chybami. Jako první jsem v 15 letech ušila šaty se skrytým zipem – bylo to složité a vůbec se nepovedly. Vzala jsem si zkrátka na začátek velké sousto,“ vzpomíná s úsměvem Veronika Dušková. Dnes nabízí lidem vedle svých modelů i  podrobné návody, jak si co ušít či přešít. Ani pro Daniela, jehož doménou jsou především návrhy kolekcí a design, nebyly začátky jednoduché. Vedle nezbytného talentu je potřeba jít do toho s nadšením. „Šli jsme do toho s nulovou zkušeností. Všechno se učíme za pochodu a hodně nás to baví.“

Oba se oděvní tvorbě hodlají věnovat i nadále: Veronika Dušková jako studentka oděvního designu a Daniel Weber v rámci studia výtvarného designu na fakultě výtvarných umění. A co by si přáli? „Aby lidé přestali hledat prchavé štěstí v bezhlavém nakupování a zkusili se víc zamyslet nad tím, co v životě dává skutečný smysl.“

Více o pomalé, ale i rychlé módě a o myšlení současné mladé generace se dozvíte v rozhovoru Jarky Eliášové. Poslechněte si Apetýt!