Nárůst cestujících, ale i úbytek pravidelných linek do ciziny. Jaká je situace na regionálních letištích?
Nárůst cestujících, ale zároveň úbytek pravidelných linek do ciziny. Taková je zjednodušeně situace na českých regionálních letištích. Třeba Brno loni odbavilo rekordní počet cestujících díky letním dovoleným. Jihomoravský kraj ale přes půl roku hledá dopravce, který by převzal zrušené spojení s Mnichovem.
Z brněnského letiště kromě letních charterových letů míří pravidelné linky na tři místa. Berlín, Bergamo u Milána a Londýn. Bergamo a Berlín v poslední době přibyly. Jiná tři spojení ale skončila. Do Mnichova, nizozemského Eindhovenu a jedno ze dvou londýnských. Linka do Mnichova zavřela letos v únoru kvůli krachu dopravce flybmi. Jihomoravský kraj toto spojení platil podobně jako regionální autobusy a vlaky. Stále se mu ale nedaří najít nového dopravce, který by závazek veřejné služby od roku 2020 převzal.
Hejtman Bohumil Šimek za hnutí ANO říká, že kraj roční příspěvek navýšil. „Ta částka minule byla asi 38 milionů, teď to vychází na víc než 50 milionů korun, které by se podělilo společně město Brno a kraj. A fungovalo by 11 rotací týdně po dobu 4 let od roku 2020.“ Jednání s leteckými společnostmi jsou podle Šimka složitá. „Kdo si myslí, že to je, jako když si objednáte autobus, který jezdí do vaší obce, tak je to trošku jiné. Ty letecké společnosti jsou si velice jisté tím, že poptávka po nich je obrovská. A každý prostě počítá.“
Dlouhodobý úkol
Za pravdu mu dávají i někteří ekonomové. Třeba analytik Petr Pelc ze společnosti Cyrrus. „Těžký úkol to určitě je. A je to úkol dlouhodobý a nemyslím se, že nijak podceňovaný. Jihomoravský kraj se tomu věnuje, snaží se oživit letiště nejen z pohledu nějaké prestiže, ale ta snaha je adekvátní tomu, kolik cestujících chce z Brna, a není to v tom opačném směru.“
Vlastníkem brněnského letiště je Jihomoravský kraj. Přepravní uzel provozuje společnost Letiště Brno, respektive investiční skupina Accolade, která má prostory pronajaté do roku 2054. Zástupci jak letiště, tak kraje dlouhodobě usilují o další linky. Otevřít se jim letos podařil Berlín. Nová spojení budou nejdřív příští rok.
„Cizinci kolikrát ani neví, kde je Česká republika. Je velmi obtížné přesvědčit aerolinky o tom, že zrovna Katalánec z Barcelony nebo Říman má prostě letět do Brna, když může letět třeba do Stockholmu,“ říká předseda představenstva letiště Milan Kratina.
Vyjednávací pozici brněnského letiště by mohla změnit nedávno oznámená spolupráce se světovým vyhledávačem letenek Kiwi.com. Ten letišti výměnou za reklamní plochy poskytuje údaje o tom, odkud chtějí lidé do Brna i z Brna létat. Vychází z toho třeba Barcelona, Řím, Paříž, Moskva nebo Petrohrad.
Podrobnější informace si poslechněte v přiloženém audiu - včetně rozhovoru s ředitelem Institutu veřejné správy na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity Filipem Hrůzou.
Související
-
Proč ubývají pravidelné linky Česko-Evropa?
Brno přišlo o spojení s Mnichovem, Ostrava s Milánem a Pardubice s Londýnem. Některá letiště jsou ztrátová a provozy se snaží zachránit samosprávy. Víc ví Tomáš Kremr.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
