Náchodský zámek míval Medvědárium. Dnes zdraví medvěd Ludvík návštěvníky prohlídkového okruhu
Nad historickým centrem města Náchoda v Královéhradeckém kraji se tyčí rozsáhlý zámecký areál. Původně gotický hrad, přestavěný na reprezentativní renesanční a barokní sídlo. Hrad byl založen v polovině 13. století jako pohraniční pevnost na zemské stezce vedoucí z Čech do Kladska. Pozdější zámek vystřídal řadu vlivných majitelů, k nimž patřily i rody Smiřických a Piccolominiů. Dnes je Státní zámek Náchod národní kulturní památkou.
Areál tvoří celkem pět propojených nádvoří. Jeho nejstarší částí je mohutná válcová věž, hradební opevnění a hlavní palác. Dodnes nesou stopy gotiky i pozdější renesanční přestavby. Současnou podobu získal zámek v období baroka, kdy byl rozšířen o další budovy. Zámek dnes obklopuje rozlehlý park s lesoparkem na skalnatém kopci. Významnými držiteli panství byli Smiřičtí ze Smiřic, Trčkové z Lípy, Piccolominiové, Kuronští a rod Schaumburg-Lippe.
Od roku 1995 bylo chloubou náchodského zámku Medvědárium v zámeckém příkopu. Medvědice Dáša uhynula v roce 2023, v lednu roku 2025 byl v úctyhodném věku šetrně uspán poslední medvěd Ludvík. Do příkopu se už žádná živá zvířata nevrátí, prostor patrně dostane jiné využití.
Připomínkou zdejší významné medvědí éry je od jara 2026 dermoplastický preparát medvěda Ludvíka, který návštěvníky „zdraví“ přímo v zámeckých interiérech. A dokonce se usmívá. Podle kastelána Petra Ťažkého měl totiž Ludvík oči, které se vždycky dívaly přívětivě. U medvědů to přitom není běžné, většinou jejich pohled působí nepříjemně až hrozivě.
A kde medvědí příběh na náchodském zámku začal? V dobách, kdy Náchod vlastnil italský vojevůdce Octavio Piccolomini, si zámecká posádka pro své potěšení držela jednoho medvěda. Prý ho jednou rozdováděla tak, že on zas pro své potěšení vytloukl okna v zámecké kuchyni.
Soukromé pokoje i učebna princezen
Na zámku v Náchodě se můžete vydat na čtyři prohlídkové okruhy. První patro nabízí svět šlechtické reprezentace 18. století do doby, kdy byl náchodský zámek v držení italského rodu Piccolomini. Jsou tu reprezentační prostory, ale i místnosti pro každodenní život zámeckých obyvatel. Skutečnou chloubou je nádherný Španělský sál, který sloužil i jako honosná jídelna. Zámecká herna zase ukrývá unikátní barokní sbírku květinových zátiší.
Druhý prohlídkový okruh vás přenese do soukromí šlechtických apartmánů. První z nich patřil samotnému majiteli zámku, Ottaviovi II. Piccolomini. Uvidíte jeho pracovnu s ložnicí, které zdobí původní bruselské tapisérie. Druhý apartmán využívala kněžna Anna Viktorie, matka Ottavia II. V těchto privátních prostorách spatříte parádní pokoj, soukromou jídelnu, kabinet i ložnici. Soukromé interiéry druhého patra jsou věnované příslušníkům německé knížecí rodiny Schaumburg-Lippe z druhé poloviny 19. století.
Třetí trasa nazvaná Ze sklepení na věž nabízí samostatnou prohlídku obranné věže, renesančních teras a gotického sklepení. Za nepříznivého počasí je věž uzavřena. S dětmi se můžete vydat do minulosti prostřednictvím čtvrtého prohlídkového okruhu. Průvodce vás na něm zábavně seznámí s tím, jak se žilo na aristokratickém sídle ve druhé polovině 18. století. Mimo jiné je tam k vidění i učebna princezen.
Všechna zámecká nádvoří a zahrada jsou volně přístupné a nabízejí mnoho půvabných míst, například Piccolominskou zahradu. Ta byla založena v roce 1751 ve francouzském stylu na bývalém severním bastionu z třicetileté války. Její součástí je i kašna a sochařská výzdoba.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
