Na zámku v Mnichově Hradišti se odehrálo důležité politické setkání Svaté Aliance
Zámek Mnichovo Hradiště ve Středočeském kraji je architektonickým skvostem vrcholného baroka. Zámecké sbírky patří mezi nejbohatší a interiéry zámku mezi nejzachovalejší. Na téměř tři sta let se zámek stal centrem celého valdštejnského panství. Pro Valdštejny byl letním sídlem. Přijížděli sem z Valdštejnského paláce v Praze a i zde pokračovali v péči o umění.
Původně renesanční zámek nechal postavit významný český šlechtic Václav Budovec z Budova. Po bitvě na Bílé hoře přešel do vlastnictví Albrechta z Valdštejna a jeho rodu. Koncem 17. století se pak dočkal barokní přestavby. Valdštejnům patřil až do roku 1946. A protože rod Valdštejnů patřil mezi nejvýznamnější a nejbohatší šlechtické rody u nás, psaly se na zámku v Mnichově Hradišti doslova politické dějiny Evropy.
V roce 1833 bylo Mnichovo Hradiště zvoleno za místo významného diplomatického jednání. V září se tu uskutečnila schůzka rakouského císaře Františka I., ruského cara Mikuláše I., pruského korunního prince a budoucího pruského krále Fridricha Viléma IV., oranžského předchůdce dnešního holandského královského rodu Viléma Nassavského a knížete Metternicha, aby se naposledy pokusili upevnit tzv. Svatou alianci, tedy spojenectví Ruska, Rakouska a Pruska vytvořené v roce 1815 v reakci na napoleonské války a francouzskou revoluci.
Dary, které tito významní panovníci přivezli svému hostiteli Kristiánu Vincencovi z Valdštejna, jsou dnes k vidění v tak zvané Pamětní síni Valdštejnů. Byla obnovena podle historických fotografií z přelomu 19. a 20. století. Mimo jiné jsou v ní vystaveny i dobové rytiny dokumentující samotné setkání Svaté Aliance, včetně dokumentů s podpisy všech panovníků.
Divadlo pro vzácné hosty
Schůzku panovníků Svaté Aliance inicioval kníže Metternich a vzácní hosté pobyli na zámku v Mnichově Hradišti celé tři týdny. Pro tak významnou společnost bylo potřeba připravit bohatý program, včetně zábavy. Proto bylo na zámku rychle vybudováno divadlo. Dodnes je krásně zachovalé a zároveň je jediným plně funkčním klasicistním divadlem v České republice.
Při jeho stavbě vzniklo i menší orchestřiště, které pojme až dvacet hudebníků. V prostorném přízemí a na balkoně mohlo usednout na sedmdesát diváků. Cenné je ale především celé dochované zázemí. Několik sad původních kulis, funkční divadelní mašinérie a také soubor původních divadelních kostýmů. Divadlo je příležitostně využívané i dnes, díky skvělé akustice se tu konají převážně koncerty.
Pracovna jako hudební salon
Působivé a krásně zachovalé jsou i bohatě zdobené interiéry. K vidění jsou v nich i vzácné sbírky, například delftská fajáns, míšeňský, japonský a čínský porcelán, kostýmy, zbraně a také knihovna s 22 tisíci svazky, kterou spravoval Giacomo Casanova na zámku v Duchcově.
Valdštejnové byli známí také svým vztahem k hudbě. Na zámku proto nechybí ani Hudební salon, který připomíná, že hudba hrála v životě Valdštejnů důležitou roli. Přátelili se i s mnoha umělci. Valdštejnové z Duchcova třeba s Beethovenem. Kristián Vincenc z Valdštejna zase podporoval Josefa Myslivečka a sám dobře hrál na violoncello. Na zámku měl dokonce zaměstnance, kteří hráli na hudební nástroje a mohli utvořit dvorní kapelu.
Hudební salon je ale ve své podstatě původní pracovna. Kromě cembala je v něm tak i velký psací stůl a pohodlná křesla určená k rokování. Vše je tu zařízeno přesně podle 120 let staré fotografie dokumentující celé původní vybavení. Právě zde probíhala četná jednání i pracovní schůzky, při kterých zcela jistě příležitostně zněla i hudba.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
