Na výstavu Obrazy zášti v liberecké galerii se vstupuje Bránou zákona

1. říjen 2021

Netradičně pojatá výstava v liberecké Oblastní galerii je věnována projevům antisemitismu v českých zemích od středověku až po současnost ve vizuální podobě.

Na výstavu se vstupuje takzvanou Bránou zákona s paragrafy trestných činů, jež se týkají hanobení rasy. K vidění je na 200 děl, mezi nimi i grafický návrh pro obálku francouzského satirického časopisu od Františka Kupky či grafika Josefa Váchala. Podle kurátorky výstavy Evy Janáčové je téma antisemitismu aktuální i dnes.

"Latentní antisemitismus dál žije v České republice. Podle všech statistik, podle všech výzkumů víme, že antisemitismus roste, a to nejen na verbální úrovni, ale i vizuální. Nejvíce rozšířený je na internetu," řekla Janáčová ČTK.

Výstava Obrazy zášti

Tématu výstavy odpovídá i její architektura. "Když se podíváte kolem sebe, tak uvidíte vysokou paneláž šedé barvy, ze které vystupují takové speciální ostny a trny. Tyto ostny a trny reprezentují metaforicky takovou protižidovskou zášť, nenávist," uvedla Janáčová. Za výrazný prvek považuje i vstupní bránu. "Tam jsou napsané paragrafy 355, 356 zákoníku, které jasně ukazují, že je zakázáno hanobit nějak rasu, národ," dodala.

Výstava je jedním z výstupů čtyřletého vědeckovýzkumného projektu Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, do kterého bylo zapojeno deset odborníků z různých vědeckých pracovišť. "Jedním ze závěrů je, že je to problém, který nebyl ukončen například druhou světovou válku. Dalším je zjištění, že i období, která se pro nás běžně nespojují s nějakými významnými projevy antisemitismu, tak docela silná byla, třeba za první republiky. A třetím, že problém není jen antisemitismus, ale že stejné označování nějakých konstruovaných nepřátel se přenáší i na jiné různé menšiny a je to širší problém," uvedl další z autorů výstavy Jakub Hauser.

Výstava Obrazy zášti

Výstava Obrazy zášti v galerii potrvá do 2. ledna příštího roku, díla na ni zapůjčilo 40 veřejných institucí a soukromých sběratelů. "Artefakty, které na první pohled vypadají krásně, jsme se snažili záměrně dekonstruovat po stránce protižidovských stereotypů a dát do širšího kontextu vizuálních projevů antijudaismu a antisemitismu v českých zemích,“ dodal ředitel galerie Pavel Hlubuček.

autor: Barbora Němcová | zdroj: ČTK
Spustit audio