Na Vranově si plním kastelánský sen, ale v posteli s nebesy nespím, říká Radek Ryšavý

„Většinou to fungovalo tak, že když hrad dosloužil nebo vyhořel, byl rozebrán na stavební materiál a někde opodál, na rovince, se postavil zbrusu nový zámek. Majitelé (rod Althannů) ale zvolil jiný postup a po požáru vranovského hradu nechali vystavět zámek na původním místě. Takže se před vámi zničehonic vynoří vysoký skalnatý útes a na něm krásný barokní přelud, jako by tam ani nepatřil,“ vysvětluje.

O starém vranovském hradu najdeme první zmínku z roku 1100 v Kosmově kronice. Tehdy tvořil součást jakési obranné linie stejně jako blízký Bítov, Znojmo, Břeclav a hrady na rakouské straně. Současný kastelán má nejraději barokní éru na Vranově, tedy dobu, kdy na již přestavěném zámku vládl původně bavorský rod Althannů. Právě díky nim se můžeme kochat slavným Sálem předků.

Čtěte také

Zámecká věž ve Vranově nad Dyjí se po rekonstrukci vůbec poprvé otevře návštěvníkům

Radek Ryšavý říká, že by se klidně vrátil v čase: „Tehdy musel být život na Vranově mimořádně zajímavý. Zámek několikrát navštívil i císař Karel VI. Chtěl bych být alespoň na den ne nějakým pohůnkem, ale třeba sekretářem britského vyslance, který pobýval v letním období na vranovském zámku jako host a vidět ten bohatý společenský ruch, divadelní představení, hony, hostiny…“

Novinky pro návštěvníky

Stejně jako další kulturní památky po covidové pauze, otevřel vranovský zámek teprve nedávno své brány návštěvníkům. Ale ani v době uzavření na Vranově nezaháleli – poprvé v historii je veřejnosti zpřístupněná 24 metrů vysoká strážní věž ze 14. století, ze které je nádherný výhled na jedinečnou přírodní scenérii Národního parku Podyjí. Také se podařilo téměř dokončit rekonstrukci zámeckých střech, což by za běžného provozu asi nebylo zcela možné. „Na renovaci byl větší klid. Jinak by asi práce trvaly mnohem déle. K zámku totiž vede jediná přístupová cesta a propojit návštěvnický ruch s opravami by bylo mimořádně komplikované,“ vysvětluje Ryšavý.

Kastelánský sen

Že by se rád stal kastelánem, věděl Radek Ryšavý už od dětství. „Jezdíval jsem na prázdniny do východních Čech k Dobrušce, blízko se nacházel barokní zámek Skalka. Byl jsem takové to obtěžující dítko, které obcházelo kolem pokladny a vyptávalo se, kdy bude další prohlídka. Když jsem poprvé do Skalky vstoupil, nádherně to tam vonělo. A já té zámecké vůni prostě podlehl.“ Je zajímavé, že řada návštěvníků tvrdí, že chodí na hrady a zámky právě kvůli této zvláštní vůni.

Má Vranov nad Dyjí vlastní strašidlo? O tom se prý nevtipkuje a příliš nemluví, ale ztemnělými vranovskými chodbami údajně obchází duch veterána z 1. světové války, Kurta von Kronau, který v bojích přišel o nohu. Nahradila mu ji dřevěná protéza a právě typický klapavý zvuk je slyšet po nocích ve ztichlém zámku.