Na Ukrajině pracovala jako učitelka, u nás jako uklízečka. Dokument Učitelka na mezinárodní úvazek

19. leden 2019

Mariana Kuzmovyč na Ukrajině 10 let učila. U nás uklízela v domácnostech nebo na WC u metra. Dnes díky pomoci nevládních organizací zase učití a pomáhá ostatním migrantům. Dokument ji zachycuje autentických situacích.

Vzdělávání má ve vínku. V její rodině se totiž dbalo na výtečného vzdělání. Se školou to přitom neměla jednoduché. „Já jsem strašně nenáviděla školu. Učila jsem se sice dobře, ale prostě jsem si předsevzala, že s tím něco udělám, že té škole něco provedu. Nelíbily se mi způsoby výuky, které na žáky dopadají jako na brouka kámen,“ říká Mariana Kuzmovyč.

Ekonomický migrant

Dětský slib a přání opravdu uskutečnila. A to hned ve dvou státech – na Ukrajině a v Česku. V horách, kde rodina žila, byla vždy o práci nouze a migrace se stala jakousi rodinnou tradicí. Mariana Kuzmovyč v tomto ohledu není výjimkou. Do ČR se i s dětmi přestěhovala v roce 2000 a prošla krok za krokem obvyklou dráhou většiny ekonomických migrantů.

Kdo koho učí

Sedm let pracovala jako uklízečka. Změnilo se to, až když poznala nevládní organizaci Meta. Tehdy se díky rekvalifikačnímu kurzu dostala znovu do školy a ke své původní práci pedagožky. „Děti, vy jste Češi a já cizinka, vy mne budete učit češtinu a já vás matematiku,“ vysvětluje s humorem, jak se s žáky české školy dohodla.

Příklad integrace

Dnes je nejen učitelkou na ZŠ Jižní na pražské Pankráci, ale i asistentkou pedagoga pro žáky s odlišným mateřským jazykem nebo s jinými vzdělávacími potížemi. Hezký příklad toho, jak jsou cizinci integrováni a zároveň pomáhají integraci jiných znevýhodněných osob.

Autorka: Goranka Oljača
Dramaturgie: Lenka Svobodová
Režie: Yvona Žertová
Mistr zvuku: Ladislav Reich

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.