Na jižní Moravě není vláhová jistota, může za to změna klimatu, říká o problému kraje Trnka z Intersucha
Letošní červenec a srpen byl nejdeštivější za posledních šest let, přesto nedokázalo zcela zvrátit dlouhodobé sucho. Jedním z regionů, kde se sucho nejvíc projevuje, je jih Moravy.
Sucho, které jsme v posledních letech zažili a které je nejhorší za posledních pět století, bylo podle koordinátora týmu Intersucho Miroslava Trnky pouhým varováním. Ukázka toho, co může lidem změna klimatu přinést.
„Diskuse, která se vede kolem nových zdrojů vody a propojování vodárenských soustav, stejně jako aktivita zemědělců – to je nový prvek posledních 25 let,“ říká na Plusu.
Čtěte také
Projekt závlahové sítě, která by měla vést ze Strachotína na Břeclavsku až do Těšan na Brněnsku, Trnka hodnotí velmi kladně. Voda z Novomlýnských nádrží má totiž zásobovat vinice, sady a pole na ploše několika tisíc hektarů.
„Taková stavba pomůže podnikům v okolí. Je to něco, co bylo z části taky strategickým zájmem, když se nádrže budovaly,“ komentuje.
„Klimatická změna dělá z jižní Moravy území, které je pro velkou část zemědělců ekonomicky problematické. Protože vláhová jistota tam prostě není. A není to něco, za co by přímo mohli zemědělci. Tím primárním hybatelem je klima,“ zdůrazňuje Trnka.
Musíme vodu udržet
Pokud tak chceme v krajině zadržet víc vody, je zásadním krokem diverzifikace druhové sklady pěstovaných plodin.
Čtěte také
„Dbát na to, abychom s půdou v suchých oblastech ,hýbali‘ co nejméně. Používali techniky, které opouštějí orbu. A naopak se snaží na povrchu vytvořit vrstvu mulče, organické hmoty,“ vypočítává.
Dalším krokem jsou opatření na snížení spotřeby vody člověkem. Třeba průmyslové podniky by měly mít polouzavřené, nebo zcela uzavřené vodní okruhy. A v neposlední řadě to pak je úspora vody v rámci občanské spotřeby. Důležité je podle Trnky i to, co s tou ušetřenou vodou dál uděláme.
Reportáž z jižní Moravy připravila redaktorka Štěpánka Kadlečková, Miroslava Trnky se ptala Lucie Vopálenská.
Související
-
Slováci staví dešťové zahrady. Naším receptem na sucho jsou mikroprojekty, říká ministr Budaj
I na Slovensku se potýkají s čím dál větším suchem. Stát tam upřednostňuje drobnější projekty, které nejsou tak invazivní jako velké vodní nádrže.
-
Víc dešťů, ale i sucha. Klimatické změny oslabují lesy a přináší požáry, všímají si v Rakousku
Mezi důsledky sucha patří i častější lesní požáry. Jejich zvýšený počet pozorují v sousedním Rakousku, a to i v horských oblastech, kde byly dříve vzácné.
-
Vědci naučili květinu odolávat suchu, hospodařila s vodou jako kaktus
Jihokorejští a američtí vědci geneticky upravili malou kvetoucí rostlinu zvanou huseníček tak, aby lépe hospodařila s vodou.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
