Na dalečínském hradě si kdysi lapkové dělili kořist. A nejspíš kvůli nim je teď pobořený
V Dalečíně na Vysočině se nad meandrem řeky Svratky tyčí zřícenina starého hradu. Podle zbytků jeho kamenných zdí to před stovkami let musela být mohutná stavba. Dnes je odtud nádherný výhled do údolí i na kostel svatého Jakuba Většího na druhém břehu řeky.
„Tento hrad byl řazen mezi hrady podunajského typu. Je natolik robustní, že nepotřeboval opevnění,“ říká ředitel Městského muzea Bystřice nad Pernštejnem Vladimír Cisár. Dobu vzniku hradu není snadné určit, ale nějaké písemné prameny přece jen existují. „Jedna ze zpráv říká, že v druhé polovině čtrnáctého století se poprvé hovoří o hradě v Dalečíně.“ Další, mladší záznam, ovšem posouvá počátky hradu do ještě hlubší historie. Každopádně je možné říct, že ještě minimálně v šestnáctém století mohl být hrad obýván.
Podle pozůstatků hradu je zřejmé, že stavba měla dvě patra. Otvory po trámech také dokazují, že stropy byly rovné, a ne klenuté. „Nahoře je pravděpodobně zbytek ochozu,“ dodává Vladimír Cisár. Hrad byl podle všeho pobořen úmyslně na základě nařízení. „Hrady, které nebyly obývané, byly pobořeny, aby se v nich neschovávali lapkové.“ Přítomnost lapků na Dalečíně dokazuje zápis v jihlavských smolných knihách. Podle něj se lapkové při mučení přiznali, že si na hradě dělili nakradenou kořist.
Hrad měl zřejmě kruhový půdorys o poloměru zhruba 25 metrů. Do dnešních dnů se z něj dochovala západní stěna hradního paláce dlouhá přes 45 metrů a vysoká místy až 17 metrů. Ve zdivu se dobře dochovaly střílny a okna obytných místností, vybavená ve výklencích sedátky. Místy je v nich patrná dobová omítka. Ve východní části areálu se nacházejí pozůstatky někdejšího valu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
